Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Podání stížnosti je patrné z justičních databází. Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi ČTK potvrdila, že se stížnost týká obou odsouzených.

Oba muži figurují i v dalších kauzách. Tušl je ve výkonu trestu, má pravomocně potvrzený patnáctiměsíční souhrnný trest, nepravomocně prodloužený na 19 měsíců. Šestatřicetiletý Čermák si má za jiný trestný čin odpykat 5,5 roku ve vězení, trestu se ale už téměř dva měsíce vyhýbá.

Zdroj: Deník/Václav Havránek

Do vězení ho poslal na jaře Krajský soud v Plzni, v létě jeho verdikt potvrdil Vrchní soud v Praze. Potrestán byl za to, že loni v únoru ze svého mobilu živě vysílal a následně umístil na Facebook video, v němž se vymezoval vůči opatřením vyhlášeným orgány veřejné moci proti pandemii onemocnění covid-19. Vyzýval i k násilí vůči politikům kvůli novele pandemického zákona. Za hlavní cíl násilí označil zejména senátory, poslance a členy vlády. Mimo jiné prohlásil "musíme těm dobytkům zatnout tipec" a "vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy".

„Video sledovaly a dál sdílely tisíce lidí. Mohl být mezi nimi nějaký horlivý stoupenec, který výzvu k násilnostem nebo teroristickým útokům vyslyší,“ uvedl při projednávání případu u soudu v Plzni státní zástupce Martin Bílý.

Soud s Tomášem Čermákem.
Soud s Čermákem. Za výzvy k násilí vůči politikům si odpyká pět a půl roku

„Chtěli jsme lidem ukázat, co bylo kolem covidu řešeno špatně. Kvůli větší popularitě a pozornosti jsme používali expresivní výrazy. Dnes jsem rád, že se apelů k násilí nikdo nechytil, a omlouvám se,“ komentoval svůj počin Čermák.

Stal se vůbec prvním člověkem v Česku odsouzeným za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Do vězení však nenastoupil, několik dní před tím zmizel. Policie po něm stále pátrá, a to i pomocí mezinárodního zatykače. „Na dotyčného vydal Krajský soud v Plzni příkaz k dodáni do výkonu trestu,“ uvedla na konci srpna mluvčí policie Plzeňského kraje Iva Vršecká.

Nově podaná ústavní stížnost se však týká jen kauzy nenávistných výroků, kterou se ještě před plzeňským rozsudkem zabýval Okresní soud v Kladně. Oba muži totiž loni v srpnu živě vysílali z Netovic na Kladensku. Tvrdili, že Ukrajinci se v Česku roztahují, že mají výhody a že by Češi měli udělat protiakci a ukázat, "kdo je tady doma". Ve vysílání zazněly i vulgární výrazy na adresu Ukrajinců nebo věta "to je okupace, neboť ta jejich vlajka, barevnej hajzlpapír, je všude".

Soud s Tomášem Čermákem.
Dezinformátor Čermák policii uniká i po dvou týdnech, může být v zahraničí

Kladenský soud uložil Tušlovi desetiměsíční trest, Čermákovi šestiměsíční vězení. Krajský soud v Praze v případě Čermáka trest zmírnil na deset měsíců s podmínečným odkladem na dva roky. Oba muži podali dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), argumentovali například právem na svobodu projevu.

NS dovolání odmítl. Zdůraznil, že svoboda projevu není absolutní a že některé zásahy proti šiřitelům nenávisti jsou v demokratické společnosti nezbytné. Odsouzení Tušla s Čermákem není podle NS perzekucí kvůli názoru, ale důsledkem toho, že jejich výroky popíraly základní hodnoty demokratické společnosti a zasahovaly do práv jiných lidí.

„Obvinění zcela otevřeně svým projevem cílili na to, aby ve sledujících vzbudili (či posílili) negativní emocionální vztah k příslušníkům ukrajinské národnosti," stojí v rozhodnutí NS.

Tušl se podle jiného pravomocného rozsudku dopustil také vydírání ženy, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům, a vyhrožování strážníkovi, jenž po něm v autobuse vyžadoval nošení respirátoru. Nepravomocně byl spolu s Čermákem odsouzen ještě za nebezpečné pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra.