Ten totiž poté, co jej Rada Plzeňského kraje loni v červnu odvolala z funkce člena představenstva a zároveň ředitele nemocnice, podal na zdravotnické zařízení žalobu, protože mu odmítlo odstupné vyplácet. Přesně se jedná o tzv. konkurenční doložku, tedy měsíční finanční odměnu po dobu jednoho roku, kterou bývalý zaměstnavatel vyplácí, abyste nepracovali pro konkurenci.

Věc tedy putovala k soudu. Okresní soud v Rokycanech dal nejprve za pravdu Gabrielovi. Proti tomu se ale nemocnice odvolala, a případ se dostal na krajský soud, který rozsudek z okresu zrušil a Gabrielovu žalobu zamítl.

Hlavní roli sehrála smlouva

U akciových nemocnic v Plzeňském kraji zastávaly funkci jediného člena představenstva a ředitele tytéž osoby. Gabriel tedy působil představenstvu i na pozici ředitele. Byl tedy svůj vlastní zaměstnanec. A jako každý zaměstnanec podepisuje smlouvu se svým zaměstnavatelem, i Gabriel podepsal smlouvu se zaměstnavatelem – tedy představenstvem, tedy sebou. „Z titulu své funkce člena představenstva jsem podepisoval množství smluv, včetně smluv zaměstnancům. Smlouva tedy byla podepsaná na jedné straně členem představenstva, na druhé ředitelem. To byla běžná praxe nastavená Plzeňským krajem,“ vysvětluje Gabriel.

„Nemocnice hned na začátku sporu argumentovala tím, že manažerská smlouva, kterou si podepsal pan Gabriel, je neplatná, protože ji Rada plzeňského kraje na svém zasedání neschválila,“ uvedla advokátka nemocnice Tatiana Kružliaková z kanceláře Svejkovský, Kabelková, v. o. s.

„Smlouva nesmlouva“

Dodatek ve smlouvě, která existovala pro všechny ředitele čtyř akciových nemocnic, byla právě konkurenční doložka, která udávala, že v případě odvolání z postu bude po dobu jednoho roku vypláceno odstupné ve výši dvojnásobku měsíčního platu. U Gabriela se částka vyšplhala až na 170 tisíc korun. „Nechci, aby si lidé mysleli bůhvíjaký jsem měl plat. Můj měsíční základní příjem byl podstatně nižší. Když jsem odcházel, dostal jsem prémie, což se odrazilo i na vypočítání konkurenční doložky, protože mi narostl průměrný výdělek,“ vysvětluje Gabriel.

Podle advokátky Kružliakové se odmítnutím vyplácení odstupného brání kraj brání zbytečnému rozhazování peněz. „Plzeňský kraj, jako jediný akcionář zdravotnického zařízení, zamítl na zasedání již v roce 2004 vyplácení zlatých padáků ředitelům krajských nemocnic, což se tedy týká i pana Gabriela,“ vysvětlila právnička.

„K rozsudku se prozatím nechci vyjadřovat,“ řekl Gabriel Deníku s tím, že je však ochoten podat vyjádření, až jej obdrží písemně. „Zamítavé rozhodnutí jsem vzhledem k předchozímu rozhodnutí rokycanského soudu nečekal,“ dodal Gabriel.

Obdobná situace jako v Rokycanech nastala letos v březnu v klatovské nemocnici. Bývalá ředitelka Irina Rieglová rovněž domáhá vyplacení odstupného, ale nemocnice je proti. Deníku to potvrdila Kružliaková, která zastupuje zdravotnické zařízení i v tomto případě. Nyní se čeká na soud.