Líbilo by se vám mít na zahradě živý plot z bobkovišně? Chcete vědět, jak rychle roste a jak daleko se od sebe bobkovišeň sází? Tenhle mrazuvzdorný keř vydrží teploty až do minus 25 stupňů Celsia. Dorůstá do výšky dvou až čtyř metrů a dokáže snadno zakrýt nevzhledná zákoutí. V případě živého plotu budou zvědaví sousedé brzy bez šance.

Bobkovišeň se ale pěstuje i jednotlivě jako okrasná rostlina, jejíž pevné zelené listy jsou ozdobou zahrady po celý rok.

Bobkovišeň - střih:

Zdroj: Youtube

„Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je druh slivoně, který je rozšířený v oblastech okolo Černého moře, v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě. Setkat se můžete ale i s dalšími názvy, jako je vavřínovec lékařský, bobkotřešeň lékařská, střemcha bobková, střemcha vavřínová nebo višeň bobková,“ uvádí Wikipedia. Ve své domovině může dorůstat až 15 metrů.

Pěstování bobkovišně

„Bobkovišeň se pěstuje v několika odrůdách, pro živé ploty se hodí zejména kultivary rostoucí vzpřímeně. Tyto dřeviny milují hlubší půdy bohaté na živiny a mírně vlhké prostředí. Ve vlhku dobře rostou i na slunci, vyhovuje jim však i život ve stínu. Bobkovišně trpí zejména v předjaří střídáním vysokých denních a nízkých nočních teplot. Tyto teplotní výkyvy je mohou poškodit, jejich regenerační schopnost je však velmi vysoká,“ uvádí odborníci z teplického zahradnictví Dvořák a syn.

Bobkovišeň lékařská v květu:

Nejlepší doba pro výsadbu bobkovišně je jaro a podzim. Půdu promíchejte s kompostem. Jílovité a příliš vápenaté půdy by mohly vlivem nevhodného pH způsobit žloutnutí listů. Rostlina není náročná na zálivku, vydrží i sucho, ale velmi špatně snáší trvalé přemokření. Nejvhodnější je pro ně slunné nebo mírně stinné stanoviště.

Sazenice rajčat bude možné pěstovat venku až od poloviny května, tedy po takzvaných zmrzlých mužích
Je čas na pikýrování: Sazenice paprik a rajčat díky němu vyrostou a zesílí

„Nejlepší doba pro výsadbu vavřínu třešňového je na podzim. Rostlina tak bude mít dostatek času na zakořenění před prvním mrazem a na jaře pak může poprvé pořádně vyrašit. Pro výsadbu je nejlepší zvolit suchý den, bez sněhu a mrazu,“ doporučuje web Plantura Garden a přidává postup výsadby živého plotu krok za krokem.

Postup výsadby:

  • Vzdálenost výsadby: 80 až 100 centimetrů
  • Vykopejte jámy pro výsadbu
  • Na dno položte drenážní vrstvu písku nebo štěrku
  • Smíchejte vykopanou ornici s kompostem nebo hnojem
  • Umístěte rostlinu svisle do výsadbové jámy
  • Kořenový bal uložte tak, aby seděl stejně hluboko jako v nádobě
  • Naplňte výsadbovou jámu a zeminu dobře udusejte
  • Zalijte

Ideální rozpětí mezi rostlinami by mělo být 80 až 100 centimetrů, ale pokud chcete, aby se živý plot rychleji uzavíral, můžete vzdálenost výsadby snížit na tři rostliny na metr. Abyste mohli i v budoucnu plot zastřihávat z obou stran, nechte mezi plotem a plánovanou hranicí budoucího vzrostlého živého plotu alespoň půl metru místa.

Většina plodin nejlépe roste v bohaté drobivé hlinité půdě překypující životem, tedy mikroorganismy a žížalami
Bohatá úroda začíná dobrou půdou: Jak připravit zeminu pro pěstování zeleniny

„Pokud sázíte dvouřadý živý plot, rozmístěte řádky asi 45 až 60 centimetrů od sebe, přičemž rostliny rozmístěte, abyste dosáhli optimálního pokrytí. Je důležité vzít v úvahu dospělou velikost vavřínu třešňového při rozmístění rostlin, aby nebyl živý plot příliš hustý,“ upozorňuje web Gardeners World.

Mezery v živém plotě způsobené mrazem můžete snadno vyplnit. Rostliny lze totiž množit řízky ze zdravých výhonů nebo odnožemi. Množení pomocí semen je sice také možné, ale zdlouhavé.

V dubnu a květnu vykvétají na bobkovišni malé bílé květy seskupené po 30 až 40 ve vztyčených hroznech, které podobně jako šeřík intenzivně sladce voní.


Nahrává se anketa ...

Pravidelné stříhání

„Bobkovišeň roste velmi rychle, očekávejte 30 až 60 centimetrů za rok,“ uvádí web Hedges Direct. Proto je důležité udržovat ji řezem, aby se větve bohatě zahustily a živý plot měl požadovaný tvar. Jarní řez je třeba provést v březnu, podzimní v září. Rostliny se tak snadno udržují v menší výšce a každoročním stříháním se rozšiřují.

Živý plot z bobkovišně je třeba pravidelně stříhat.Živý plot z bobkovišně je třeba pravidelně stříhatZdroj: Shutterstock

„Začněte odstraněním všech mrtvých, nemocných nebo poškozených větví. Poté zastřihněte konce větví na požadovanou výšku pomocí ostrých a čistých zahradnických nůžek,“ doporučuje web Gardenes World. Při stříhání je důležité používat rukavice a ochranný oděv, protože listy a větve obsahují toxické látky, které mohou způsobit podráždění kůže.

Pozor na otravu

Bobkovišeň je jedovatá, především její listy a semena. Rozemnuté listy voní po hořkých mandlích. Bobule, připomínající třešně, mají v době zralosti téměř černou barvu. Ptákům, kteří se těmito bobulemi živí, neublíží. Pro vaše děti by ale jejich ochutnání skončilo otravou. I pro zvířata jsou jedovaté.

Ředkvičky jsou poměrně nenáročné, stačí jim lehčí půdy dostatečně zásobené živinami
Ředkvičky jsou první jarní radostí zahradníků: Kdy a jak je vysévat

Bobkovišeň obsahuje kyanogenní glykosid amygdalin, který se v zažívacím traktu rozkládá na kyanovodík. Příznaky otravy mohou být bolesti hlavy, nevolnost, dušnost, zvracení až ztráta vědomí. Jako první pomoc je třeba vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí a velké množství tekutin. Je třeba vyhledat lékařskou pomoc, protože bude nutný výplach žaludku.

Jedovatá, přesto krásná bobkovišeň s plody:

„Bobkovišeň lékařská byla v dřívějších dobách ceněna hlavně jako léčivá rostlina. Z jejího listí je možné připravit speciální vodičku, v níž je modřeťová kyselina. Skvěle pomáhá s léčbou podrážděných smyslů, ovšem ve velkých dávkách je nebezpečná a může vést až ke smrti. Takže to určitě nezkoušejte! Využívání této rostliny k léčení bylo velmi přísně kontrolováno. Z keře se dá získat také bobkovišňová voda, která sloužila jako sedativum a zároveň našla široké využití v kosmetice a homeopatii. Pěstována byla již od šestnáctého století a jako okrasná rostlina se rozšířila především do klášterních a zámeckých zahrad,“ uvedl web iReceptář.