Jsme na Domažlicku v Pleši, která proslula jako jedna z nejvýše položených sídel v Českém lese, měla dokonce dva kostely a také svého legendárního hajného, pašeráka a převaděče Zíku. Zmiňovaný hostinec byl původně hájenkou, postavenou v roce 1926, kde Josef Zíka bydlel. Vynikající znalost terénu, místních lidí i z regionu odsunutých Němců měl údajně využívat k pašování zboží i převádění lidí přes hranice. Osudný se mu stal březen 1951. Byl u nedaleké obce Václav zastřelen.

Jeho symbolický hrob je na hřbitově nad Pleší a tato připomínka je osobní iniciativou znalce místního regionu Antonína Hofmeistera, který sem kříž s podobiznou Josefa Zíky umístil.

Jistou zajímavostí místního hřbitova je dosud existující bunkr ukrytý mezi hroby. Pozorovatelna zbudovaná za působení Pohraniční stráže prý nebyla využívána, ale musela se pravidelně bílit. V rámci utajení se tak dělo v noci za intenzivního osvětlování vozidly.

Videovýlet s Deníkem

Zdroj: Youtube

Pleš má ale mnohem bohatší historii. První písemná zmínka ze šestnáctého století a stávala zde i sklárna. Před sto lety měla Pleš více než sto domů a těsně před druhou světovou válkou zde mělo domov téměř dvanáct set obyvatel. Po válce vysídlená obec se pak ocitla v hraničním pásmu a většina domů byla zbořena.

Dnes je místo zaniklé obce vyhledáváno turisty a dobrodruhy hledající divokou přírodu. U státních hranic je Přírodní památka Veský mlýn, chráněná mokřadní a rašelinná louka. Její západní část je udržována spásáním ovcemi. A protože v okolí byli opakovaně pozorováni vlci, ovce chrání cvičení psi. Vstup je sem sice zakázán, ale v těsné blízkosti procházejí dvě turistické trasy, odkud je možné na chráněné mokřadní louky nahlédnout.

Na podmáčené louce hnízdí řada vzácných ptáků jako například bramborníček hnědý, ťuhýk obecný nebo bekasina otavní. Svůj domov tady také našel mravenec rašelinný, jehož tělní tekutiny mrznou až při dvaceti sedmi stupních pod nulou. Na Plešském potoce si hráze a hrady staví náš největší hlodavec, bobr evropský.