„Karel Pacner byl rodák z Janovic nad Úhlavou, absolvent klatovského gymnázia, který zamířil ke hvězdám. Těšil jsem se, že si s ním ještě popovídám o osudech zapomenutého zpravodajce Karla Sedláčka, o němž píše v nedávno vydané trilogii o vyzvědačích. Před pár dny jsem dočetl novou knihu rozhovorů s Karlem Pacnerem, které vedla Martina Riebauerová. Je to skvělá kniha, kde vzpomíná na Janovice, Klatovy a především na záchranu života americkým penicilínem v klatovské nemocnici v létě 1945. Je mi to moc líto, že jsem se s ním již nesetkám,“ řekl klatovský učitel Lukáš Kopecký.

Na setkání se těšili i lidé v jeho rodných Janovicích nad Úhlavou, kde s ním městská knihovna chystala besedu. „Na pozvání nám odepsal: „…díky za pozvání. Rád někdy na jaře, až bude po válce s 'čínskou chřipkou', přijedu. Doufám, že najdu řidiče, který mne k vám doveze, protože na tyhle vzdálenosti si už sám sednout za volant nedovolím… Mějte se krásně! KP“ Bohužel jsme ale nestihli již naše setkání uskutečnit. Je nám to moc líto,“ uvedla knihovnice Olga Kováříková.

Hlavním tématem Pacnerova psaní byl kosmický výzkum. První kroky člověka na Měsíci popsal ve své knize …a velký skok pro lidstvo (1971). Čerpal ze své zkušenosti, kdy v červenci 1969 přímo z floridského mysu Canaveral a z řídícího střediska v texaském Houstonu sledoval let Apolla 11 k Měsíci.

Ve svých knihách zachytil i další významné mezníky v dějinách kosmonautiky, v roce 1976 vyšla jeho kniha Sojuz volá Apollo o první společné sovětsko-americké kosmické misi. Prvnímu letu československého kosmonauta Vladimíra Remka se pak věnoval v knize Devět dnů kosmických (1978). Knih napsal janovický rodák přes šest desítek, do posledních dní byl také aktivní na své webové stránce, kde komentoval dění ve společnosti a kultuře. Dlouhá léta byl také členem Klubu autorů literatury faktu.

Karel Pacner se narodil 29. března 1936. Psaní ho přitahovalo už od mládí, vydával skautský a později školní časopis. Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 jako redaktor Mladé fronty pro popularizaci vědy. V novinách zůstal až do roku 2001, kdy odešel do penze, i později ale publikoval v novinách a časopisech a spolupracoval s rozhlasem a televizí.