„Do kostela byla elektřina zavedena v roce 1910. Jednalo se o první stavbu v obci, která byla takto vybavena. Ve vsi byla elektrika do domů zaváděna postupně a kompletně elektrifikována byla až v roce 1929,“ říká kronikář Semněvic Milan Pepo.

„Osvětlení na oltáři nebylo dlouhá desetiletí využíváno,“ vysvětluje starosta obce Antonín Kolář. „Loni v létě jsme se rozhodli to vyzkoušet a zprovoznit. Zajímalo mě, jak to bude vypadat. Není to úplně běžná záležitost, že do barokního oltáře je přivedeno tolik světýlek. Symbióza starého a moderního světa je nádherně patrná a snoubí se tady dva časy,“ doplňuje nadšeně starosta. A hned pokračuje ve vyprávění: „Po kontrole a konzultaci s elektrikářem jsme oltář znovu připojili do sítě a v srpnu poprvé rozsvítili. Vedení je původní a už neodpovídá dnešnímu standardu, proto nás elektrikář upozornil, že světýlka nemůžeme nikdy nechat svítit bez dozoru. Máme ale velkou radost, že to svítí.“

Až na několik byly žárovky funkční. Ty přepálené vyměnil starosta se svou paní za nové. „Prasklé byly asi jen čtyři. Ty ostatní jsou staré, některé snad i původní a svítí pořád pěkně. Původní žárovky z počátku minulého století se poznají podle baňky, které se tehdy foukaly a na jejichž vrcholu zůstávala taková špička skla po odstřižení natavené skloviny nůžkami. Také uhlíková vlákna jsou hodně zakroucená. Podle toho usuzujeme, že jsou to žárovky z raných dob dvacátého století. Do budoucna bychom ale elektriku rádi zrekonstruovali,“ doplňuje Kolář.

Kostel je památkově chráněný, v současné době ve vlastnictví obce, na kterou ho církev převedla před dvěma lety. „Jsme moc rádi, že kostelík ožívá, a naší snahou je kostel více zpopularizovat a otevřít nejen pro místní, ale i přespolní, kteří sem jezdí a třeba ještě nikdy nenakoukli dovnitř,“ upřesňuje starosta. „Pořádáme tady různé koncerty a akce nejen v adventní době, ale i během roku. Zároveň ale chceme, aby kostel nadále byl duchovním místem a sloužil svému původnímu účelu,“ doplňuje starosta.

Možné jsou prohlídky kostela, které po domluvě i se zajímavým výkladem zajistí místní kronikář Milan Pepo.

Před kostelem na vyvýšeném místě se nachází silně poničená socha sv. Jana Nepomuckého, která byla loni také prohlášena kulturní památkou. Jedná se o kamenosochařské dílo Karla Legáta, který vyřezal oba boční oltáře v kostele. Socha je zajímavá tím, jak je vypodobněna. „Náš Jan Nepomucký je v jakémsi misijním postavení, kdy kříž drží před sebou, a ne tradičně v náručí. Bohužel je socha umístěna v takové proluce, kde hodně fouká, a od počasí to velmi schytává, což se odráží na jejím stavu. Vyžaduje urgentní opravu. Postupně se rozpadá. Díky tomu, že je socha prohlášena za kulturní památku, umožní nám to zažádat o dotaci na její restaurování. Také z rozpočtu obce máme připraveny nějaké prostředky na její obnovu a k tomu přidáme i část toho, co se podaří vybrat při akcích v kostelíku. Všechny koncerty, které se v kostele odehrávají, jsou benefiční a jsme vděční za příspěvky. Z těch pak můžeme přidat prostředky na nutné opravy. Při posledním koncertu, České mši vánoční, před pár dny se podařilo vybrat téměř 11 tisíc korun. To nás velmi mile překvapilo, stejně jako účast. Kostel byl zcela zaplněný, což je u nás na malé vesnici vždy událost. Pokud by někdo chtěl přispět na drobné opravy kostela či restaurování sochy před ním, budeme moc rádi za jakoukoli částku. Číslo našeho transparentního účtu je 123-9959000247/0100,“ uzavírá starosta Antonín Kolář.