Co vše bylo kvůli koronavirovým opatřením jinak i proč hledali tentokrát více návštěvníků než obvykle, jsme si s ním povídali během rozhovoru.

Jaká byla letošní zimní sezona na Šumavě?

Byla trochu zvláštní vůbec z pohledu fungování nebo spíše nefungování sportovních areálů. Provoz byl uzavřen 27. prosince a nejen na Šumavě. Odrazilo se to i na množství zásahů. Pokud srovnáme období minulé zimní sezony a stejné období nyní, tak zásahů ubylo. Od 1. prosince do 21. února za předešlou zimní sezonu horská služba zajišťovala ošetření u 304 zásahů a za stejné období nyní u 84. Nešlo o nic vážného, pouze v prosinci byl zásah u dvou chlapců, kteří měli v prostoru Kvildy úraz na bobech. Jinak šlo o poranění kloubů, horních dolních končetin, zlomeniny končetin. V drtivé většině byli zraněni pěší turisté a běžkaři.

I když byly areály zavřené, tak byla Šumava lákadlem pro tisíce lidí, jak se změnila vaše práce?

Každá zimní sezona se spíše odehrává ve velkých sportovních areálech, služba je ve velkých střediscích. Problematika tentokrát byla v tom, že lidé se pohybovali po celé oblasti, na značených turistických cestách, běžeckých trasách, ale i ve volném terénu. Hojně bylo běžkařů, skialpinistů, návštěvníků na sněžnicích i pěších turistů. My jsme museli reagovat na to že, jsme prošli tzv. letním režimem, kdy jsou obsazené všechny stanice v celém území, abychom v případě nutnosti byli schopní zajistit zásah, především ve volném terénu. Ze statistiky je vidět, že zásahů bylo méně, což bylo s podivem, když jsme viděli, kolik lidí se pohybovalo v terénu a v jakých lokalitách mimo značené cesty. Je vidět, že i když bylo lidí hodně, tak se chovali tak, aby se jim nic nestalo.

Historické fotografie v Bezděkova a okolních obcí.
Fotoohlédnutí do historie Klatovska: Bezděkov

Ubylo sice úrazů, ale za to jste více návštěvníků hledali…

Minulý rok jsme měli za stejné období dvě, letos pět pátracích akcí po pohřešovaných osobách v terénu. Byly v období prosince, kdy byla dříve tma, vyrazilo sem enormní množství lidí. Byli zde i ti, kteří by za normálních okolností na Šumavu nepřijeli. Mnohdy šlo o ztrátu orientace v terénu, kdy lidé nevěděli, kde jsou, začalo se šeřit, tak požádali o pomoc. Zásahy měly vždy dobrý konec bez zranění. Měli jsme ale jednu velkou akci ve spolupráci s hasiči, policií, kdy nasadili i naši kynologickou brigádu. Ztratila se dívka v prostoru Lenory, kterou nalezl náš psovod se služebním psem v hustém lesním porostu. Dívka už byla v bezvědomí a díky včasnému zásahu a nalezení psem byla zachráněna a předána zdravotnické záchranné službě. I zde to mělo dobrý konec.

Dá se tedy říci, že pro vás byla tato sezona náročnější, když se lidé pohybovali po celé Šumavě?

Pro nás je hlavně náročnější z organizačního hlediska, protože musíme zajišťovat službu tak, aby nedocházelo ke komunitnímu šíření nákazy. Záchranáři jsou rozděleni na stanicích po jednom, plus jsme doplňovali o víkendech po jednom z dobrovolných členů. Jsou připraveny i kritické scénáře, že pokud by došlo k většímu šíření nákazy mezi zaměstnanci, tak by nastupovala dobrovolná základna místo profesionálů tak, aby byla záchranná činnost zajištěna. Jsem rád, že k tomu ale zatím nedošlo. Zatím se nás to oklikou vyhýbá, máme stoprocentní stav, nikdo nakažený není. Každý den je jiný a nevíme, co nás čeká.

Klaudinka Lepší z Tužic se svými brášky.
Klaudinka z Tužic spěchala na svět tak rychle, že se narodila doma

Otázka na závěr, co byste vzkázal lidem, kteří zavítají na Šumavu?

Hlavně se k sobě chovejte ohleduplně. Mnohdy vidíme chodit lidi do hor, kteří by sem běžně nepřišli a i to vybavení je poněkud tristní, ať už jde o oblečení či obuv. Apeloval bych tedy na to, aby lidé brali na zřetel, kam jedou. Jinak jim přeji, aby si pobyt na horách užili a nemuseli volat horskou službu.