Štědrý den měl v sobě hodně symboliky a víceméně se odehrával ve znamení půstu, kdy zejména děti byly motivovány vidinou zlatého prasátka, což se praktikuje dodnes. Obědvali pouze staří, nemocní anebo malé děti, a to zpravidla hrachovou polévku.

„Hodování na Štědrý den bylo významným obřadem, který skrýval řadu specifik. Skladba jídel byla spíše z postních pokrmů. Štědrost byla zajištěna velkou pestrostí, „čím více druhů jídel, tím více mandel na poli“, a množstvím, což mělo podtrhnout význam obřadu a zároveň zajistit prosperitu do následujícího roku,“ přiblížil ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl.

Chodové si oblíbili luštěninové polévky – hrachová, čočková, ale jedla se třeba i houbová a po II. světové válce i polévka z rybích hlav. Sváteční menu tvořil většinou i černý kuba z krupek, hub a česneku. Po polévce následovala houbová omáčka nebo kaše (jáhlová, krupičná).

Ilustrační foto

Za tradiční jídlo lze považovat i tzv. „nakrajovánky“ – pečivo z předem upečeného těsta, přelité mlékem a sypané mákem a perníkem. Nedílnou součástí vánoční tabule byla calta – vánočka z kvalitní bílé mouky, kterou naši předkové jedli především při snídani. Takřka nikde nesmělo chybět ovoce, byť dle ekonomických možností třeba jen sušené. Zde je opět symbolika, protože určitě znáte ono slavné rozkrojení jablka s vidinou hvězdičky. Sušené ovoce se připravovalo rovněž jako rozvařené, sladilo se medem, zahustilo perníkem a vznikla tak omáčka odedávna zvaná „muzika“. Ta se přikusovala ještě teplá k vánočce, vařila se na litry a putovala po celém příbuzenstvu.

Mnozí z nás si již štědrovečerní tabuli nedokáží představit bez ryby. Ta byla jako obřadní pokrm přijata až ve 40. letech 20. století, kdy převzala hlavní roli, a to v řadě lokálních úprav. Prameny hovoří o úpravách „na modro“ či „na černo“. „Ryby si do lidové kuchyně hledaly cestu dlouho a pokrmy z nich byly vnímány jako jídlo postní. Naopak v měšťanských domácnostech se konzumovaly častěji,“ vysvětluje Nejdl.

Na Boží hod se dle zvyklostí nevařilo, myšlení hospodyněk vedlo členy domácností k tomu, aby se dojedly zbytky ze štědrovečerní hostiny, která byla velmi bohatá. Bohatší menu pak bylo přichystáno na svátek svatého Štěpána, kdy se od dávných dob servírovala drůbež – pečená husa nebo kachna, bramborové knedlíky a zelí.