Ze šesti smeček se nyní rozmnožilo pět, jedinou výjimkou je úplně první smečka, tzv. Srnská, která má teritorium v oblasti centrální Šumavy. Na té se podle zástupců Národního parku Šumava podepsalo stárnutí některých jedinců.

„U Srnské smečky nyní nemůžeme potvrdit rozmnožování. Podobně tomu bylo v roce 2018. Není to asi úplné překvapení, protože z výzkumu kolegů v okolních státech se ukazuje, že rozmnožování může probíhat pouze u zhruba dvou třetin smeček. V rámci soustavného monitoringu vlků ve vlčím roce 2022/2023 můžeme hovořit o třech až pěti dospělých jedincích, které zachytily naše fotopasti. Je možné, že jde pouze o zbylé vlky z této celé smečky,“ vysvětluje vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý. „Je dost dobře možné, že se tato původně první smečka na Šumavě úplně rozpadne a její teritorium obsadí vlci ze sousedních teritorií, ale může se znovu nastartovat. Prostě vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ tvrdí ředitel šumavského parku Pavel Hubený.

Ve volné přírodě vlky jen stěží zahlédnete, ale můžete se na ně přijít podívat do vlčího výběhu na Srní. | Video: WeLoveŠumava

Aktuálně mohou zoologové ze Správy NP Šumava potvrdit šest vlčích teritorií. „Počet známých teritorií je stejný jako ve vlčím roce 2021/2022, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: v Železnorudské, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla přitom nově obsazena vlčími páry, a to v rámci Plzeňského kraje v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně,“ upřesňuje Mokrý s tím, že vlci se rozmnožili všude kromě Srnské smečky.

Na základě toho odhadují zoologové početnost vlčí populace na 36 jedinců, tedy zhruba o čtvrtinu větší než v roce 2021. Tento údaj se během roku může měnit, a to v souvislosti s narozením vlčat a odchodem mladých vlků na nová, neobsazená teritoria, případně jejich úhynem.

„Cílený monitoring vlčí populace přitom přináší stále nové poznatky. Například vlčí smečka na Zadní Zvonkové není utvořená vlky, kteří se narodili na Šumavě. Podle analýzy vzorku DNA pochází zakládající pár pravděpodobně z Rakouska a Novohradských hor,“ informuje mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, která provádí rozbory mimo jiné vzorků trusu, přináší další důležité poznatky. Například jak vypadá jídelníček šumavských vlků. „K dnešnímu dni jsme prozkoumali více než 260 vzorků trusu na potravní analýzu. Ukazuje se z nich, že spárkatá zvěř (jelení, srnčí zvěř a divoká prasata) tvoří 96 procent potravy vlků. Zbylá procenta tvoří jiná drobná potrava (zajíci, drobní savci) a hospodářská zvířata zaujímají 2,5 procenta z jejich potravy. Vlci na Šumavě se tak významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, jak to doposud dělal pouze člověk. V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ hodnotí výsledky části analýz zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.

Ve volné přírodě vlky jen stěží zahlédnete, ale můžete se na ně přijít podívat do vlčího výběhu na Srní. | Video: WeLoveŠumava

I když ochránci přírody tvrdí, že hospodářská zvířata tvoří jen malou část potravy vlků na Šumavě, každý rok musejí řešit škody nahlášené chovateli. „První škody od vlků jsme registrovali v roce 2017. S nárůstem počtu těchto šelem jich také přibývalo. V roce 2018 jich bylo sedmnáct, v roce 2019 čtyřicet jedna. Následně počet škodních událostí klesal. V roce 2020 jsme jich registrovali třicet sedm, o rok později dvacet jedna a loni dvaadvacet. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům, a svá stáda tak zabezpečují,“ uzavírá Vojtěch.