Spolu s pozvolným nastartováním ekonomiky v Česku se začaly obnovovat také pravidelné kontroly ČOI. Podle Jana Řezáče dnes inspektorát „jede“ na 95 procent.

Jak ČOI fungovala v době nouzového stavu? Prováděli inspektoři jen monitoring provozoven, zda jsou uzavřené, nebo i klasické kontroly?

Klasickou kontrolní činnost jsme omezili na minimum. Byli jsme v úzkém kontaktu s policií, se kterou jsme se během pandemie dohodli, že budeme provádět právě monitoring provozoven, zda jsou skutečně zavřené. Komunikovali jsme v této souvislosti s krajským policejním ředitelstvím – jak plzeňským, tak karlovarským – takže policie mohla vyjíždět na kontroly jiných míst. Během dvou měsíců jsme našli asi dvě nebo tři provozovny, které byly otevřené a neměly být, ale myslím, že ani ne záměrně. Případy jsme poté předali policii, která následně vyřešila s podnikatelem domluvou, aby provozovnu uzavřel. V západních Čechách jsme během koronaviru provedli bezmála 2500 monitoringů provozoven. A tento náš počet kontrol byl tuším druhý nejvyšší v republice.

Dnes už fungujete na sto procent?

Čím více se opatření uvolňovala, tím více jsme mohli provádět běžné typy kontrol. Dnes jedeme asi na 95 procent loňského standardu. Mezi zbylých pět procent patří například festivaly, které se letos uskutečňují jen v omezené míře. Rovněž kontroly hospod a restaurací jsou plánovány až mezi posledními a přicházejí na řadu až teď v druhé polovině prázdnin.

Letecký den Cheb
PODÍVEJTE SE: Zákon přitažlivosti pilotům na leteckém dni nic neříkal

Byla ČOI během koronaviru a po znovuotevření provozoven k podnikatelům benevolentnější?

Určitě ano. Benevolentnější jsme byli v tom, že jsme během pandemie podnikatelům udělovali většinou jen napomenutí nebo mírnější sankce. Tedy tam, kde to bylo s ohledem na okolnosti možné a vhodné. A obdobně řešili tuto situaci i kolegové na ostatních našich inspektorátech. Pokud jsme například řešili nějakou drobnost – několik chybějících cenovek – tak jsme uložili sankci při samém spodním okraji rozpětí nebo dali jen napomenutí. A myslím, že do jisté míry jsme benevolentnější doteď.

Jak se vzpamatovala ekonomika na tržnicích u hranic? Nekrachují tamní stánkaři?

Obchodníci na tržnicích stále prodávají, mimochodem, stále i padělky, ty tam budou pořád, dokud o ně bude zájem. Takže o krachování určitě hovořit nelze. Ale uvidíme, co bude dál. O víkendech jezdí na hranice nakupovat opět celkem hodně zákazníků, ale v týdnu je to pořád volnější. Co mám informace, tak Němci k nám zatím ve velkém nepřijíždějí ani pro levnější benzín či cigarety.

Restaurační zařízení v Česku přišla údajně během pandemie o téměř pět miliard korun. Zaznamenala ČOI po jejich otevření prohřešky ve smyslu, že by podnikatelé začali více šetřit na jídle a pití a tím pádem více šidit spotřebitele?

Do této chvíle jsme neprovedli mnoho kontrol znovuotevřených restaurací, nicméně zatím takovou informaci nemám. To se uvidí časem. Ale vždy je to spíše o těch lidech takříkajíc „na place“ než o majitelích provozoven.

Pracoval během nouzového stavu celý inspektorát? Byli zaměstnanci vybaveni nějakými nadstandardními pomůckami?

Ze třiceti inspektorů bylo pouze pět inspektorů na tzv. ošetřování člena rodiny z důvodu uzavření škol. Většina zaměstnanců tedy normálně fungovala, což bylo skvělé. Přijali jsme speciální opatření a rozdělili inspektory do tří skupin, které se nikdy nepotkávaly, protože každá z nich chodila do práce v jiný čas. Administrativní pracovníci, kde to povaha práce umožňovala, byli doma na home office více než měsíc. Inspektoři měli na kontrolách jak své vlastní roušky, tak od nás jako zaměstnavatele, dezinfekční prostředky, gumové rukavice, ochranné brýle i odpovídající respirátory, které však popravdě používali jen v nejnutnějších případech. Ono chodit osm hodin v kuse s respirátorem a při tom pracovat není úplně snadné.

Na kontroly jakých provozoven se o letních prázdninách nejvíce zaměřujete? Jde převážně o kempy?

Ano. Ale je to všehochuť. Co se týče kempů, ty v kontrolách zatím obstávají poměrně slušně, ale s těmi nikdy nebyly žádné zásadní problémy. Majitel kempu je nastaven na svoji stálou klientelu, kterou si samozřejmě nechce naštvat a snaží se. Znovu už také začínáme využívat mladistvé figuranty, zda jim provozovatelé těchto kempů nebo třeba večerek či jiných provozoven prodají alkohol. Nadále řešíme také podněty spotřebitelů na e-shopy a pokračujeme v kontrolách čerpacích stanic se zaměřením na kvalitu pohonných hmot. Po zbytek prázdnin se i nadále zaměříme na turisticky exponovaná místa, jako jsou již zmíněné kempy, rekreační střediska či památkově atraktivní lokality. Po statistické stránce ale budou letos výsledky kontrol prostě jiné. A i pro samotné inspektory je celá situace jiná a velmi nezvyklá.