"Dřevo, to musíme připravovat pořád," říká provozovatel areálu Pavel Botek. Ten kromě přípravy topiva pravidelně dohlíží, aby byly chatky a další objekty areálu větrané, aby nepodléhaly vlivům počasí, aby zkrátka bylo vše v táboře v pořádku a případně bylo možné zařízení nabídnout i jiným skupinám, než dětem.

"Mimo táborovou sezonu pravidelně areál využívaly pracovní kolektivy třeba pro školení spojené se sportovními aktivitami," vysvětlil Botek. To ale v poslední době pominulo. "V koronavirové době je najednou tábor v podzimních a jarních měsících bez využití. Přitom jsme schopni operativně zareagovat na jakékoliv požadavky. Můžeme zajistit stravování, posezení v restauraci s krbem i ubytování. Dělali jsme tady svatby i narozeninové oslavy," dodal s tím, že věří, že příští rok snad už bude vše v pořádku a víkendové akce se do areálu opět vrátí. Devizou lokality je podle jeho slov poloha v přírodě u malebného rybníku, takže si sem cestu nacházely i školy v přírodě.

Pavel Botek provozuje areál v Boněticích už dvacet let. Ale nejhorší období, které v něm zažil, přišlo v posledních dvou letech. "Prakticky ve všem. Akce se musely rušit a jen tak tak se podařilo uspořádat letní dětské tábory."

Dálniční známky se na přechodu v Rozvadově dají pořídit na několika místech. Rozdíly v konečné platbě tvoří poplatky a různé kurzy nákupu a prodeje eura
Předražené dálniční známky už v Rozvadově nekoupíte, prý ale nešlo o podvod

Ty se zde konají vždy ve dvou turnusech, jeden ve druhé polovině července, druhý v srpnu. Ale i tábory byly v covidovém období ovlivněny epidemiologickou situací. Jeden tábor musel být loni i letos předčasně ukončen kvůli výskytu onemocnění. "Přitom jsme dodrželi veškerá hygienická nařízení, to nám potvrdila i krajská hygiena, že z naší strany bylo vše v pořádku. Ale jedno dítě sem maminka přivezla s covidem, věděla o tom, myslela, že bude vše v pořádku, ale nebylo."

Pro provozovatele to znamená obrovské komplikace. "Ráno nám zavolali z krajské hygieny, že do večera musí být celý tábor vyklizen," povzdechl si Botek a dodal, že takto muselo být v Plzeňském kraji uzavřeno během jednoho týdne čtrnáct táborů. "Bylo tu přes dvě stě dětí. A během dne se musely spakovat, bylo třeba informovat rodiče, aby si pro ně přijeli. Pak tu máme zaměstnance, zásoby v kuchyni. Musel jsem vyhodit sedm set jogurtů, zeleninu. Nic tu nesmí zůstat. Večer pak přijela firma, která celý tábor vydesinfikovala. Prostě to bylo hrozné," popsal Botek. Hlavním pocitem, který z tohoto období má, je bezmoc. "Uvědomujete si, že jste nic neporušil, ale přesto vás tohle potká."