Roklanská chata byla Klubem československých turistů postavena podle projektu sušického stavitele Karla Houry v letech 1935 – 1936, pro veřejnost byla otevřena roku 1937. Objekt, který Národní památkový ústav vede jako kulturní památku, se po 2. světové válce ocitl v zakázaném pohraničním pásmu a sloužil pohraničníkům. V roce 1991 ho dostal do péče nově vzniklý NP Šumava, který ho opravil. V posledních letech ale zakázal do lokality vstup kvůli ochraně přírody a je rozhodnut, že nechá zbourat i chatu.

„Postupem času se v dřevěných částech objektu rozšířila dřevomorka, která nebyla nijak sanována, a společně s neužíváním objektu se jeho stav stal stavebně kritický. Nevyužitelnost chaty byla známa už v roce 2011, kdy se připravovala dokumentace k její úplné přestavbě. K ní ale nedošlo, neboť nová výstavba byla v procesu EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí, pozn. red.) vyhodnocena jako záměr s významně negativním vlivem na ekosystémy a druhy Evropsky významné oblasti Šumava a Ptačí oblasti Šumava,“ řekl Deníku mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Dodal, že v současné době běží řízení o vydání demoličního výměru, a to na stavebním úřadu v Kašperských Horách. Termín demolice zatím známý není.

S bouráním nesouhlasí Klub Českých turistů (KČT), který objekt nechal postavit. „Chata v tak výjimečném koutu Šumavy má končit. Kdo by ji taky potřeboval. Dříve běžně užívané cesty už dnes nikoho nelákají, protože jsou na nich závory, a běžně navštěvovaná krajina už nikoho nevítá, protože je uzamčená právními výnosy. Tak chata nemá koho hostit. Mnoho z dnešních běžných návštěvníků Šumavy tak ani netuší, že tato místa, dříve živá a dnes opuštěná, vůbec existují. A právě Roklanská chata lákala turisty do zdejších mimořádně zajímavých přírodních částí Šumavy,“ posteskl si místopředseda KČT Ladislav Macka a dodal: „Už několik let se tam nesmí. Je ale potřeba tu chatu hned zbourat a zničit? Ta stavba má jistě svá nejlepší léta za sebou. Dlouhé roky zanedbávání jí určitě také neprospěly. Ale je opravdu v takovém stavu, že potřebuje hned demolici? Vždyť ještě není ani sto let stará, a ke svému původnímu účelu, poskytnutí malého občerstvení a levného noclehu návštěvníkům, by mohla ještě dlouho sloužit.“

close Protesty jsou marné. Roklanská chata na Šumavě půjde k zemi info Zdroj: KČT zoom_in Protesty jsou marné. Roklanská chata na Šumavě půjde k zemi

Proti demolici se postavili i regionální politici. „Všichni máme v paměti, jak komunistická moc na Šumavě bourala desítky obcí, osad, kostelů i hřbitovů. Je neuvěřitelné, že současná ochrana přírody postupuje stejným směrem,“ reagoval jihočeský senátor Tomáš Jirsa. „Považuji to za zvěrstvo. Objekt se postavil pro obsluhu území, přežil druhou světovou válku i železnou oponu, ale nepřežije správu národního parku,“ přidal se starosta Modravy Antonín Schubert. Doplnil, že se dopisem obrátil na nového ministra kultury Martina Baxu. „Psal jsem mu, že po odsunu německého obyvatelstva se zbořilo dost objektů, a že by se teď měl spíše každý pro svoji cennost zachovat. Ministr mi ale ani neodpověděl,“ prohlásil Schubert.

Park na zbourání přes všechny protesty trvá. „Demolice je nevyhnutelná, a to z důvodu kritického stavebního stavu. Objekt je nebezpečný každému, kdo do něj vstoupí. A míra rizika každým rokem roste,“ vysvětlil Dvořák. Dodal, že v žádném případě není v plánu, že by se na místě vystavělo cokoli jiného a turisté se tam mohli vrátit. Na základě hodnocení EIA by totiž turistické zpřístupnění této oblasti mělo výrazně negativní vliv na populaci chráněných živočichů. Bude tam proto klidové území.

Turisté mají jiný názor. „Je na čase, aby se nepřehlížely sílící hlasy veřejnosti po revokaci současného konceptu bezzásahových zón a jejich zpřístupňovaní šetrné turistice. Rozhodně by se v této souvislosti mělo vzít do úvahy, jestli by životnost dříve tak živé chaty měla být kratší než životnost ještě mladé, ale už dnes neduživé doktríny udržování bezzásahových zón se zákazem vstupu turistů po značených cestách,“ uvedl Macka.