V červnu letošního roku uplyne už 53 let, co osm lidí pocházejících převážně z Ostrova na Karlovarsku uneslo letadlo s označením ČSA OK 096 z jeho pravidelné linky Karlovy Vary - Praha do tehdejšího západoněmeckého Norimberku.

Pracovníci Paměti národa neboli Post Bellum, tedy nejrozsáhlejší veřejně přístupné pamětnické databázi v Evropě, nyní vyzývají pamětníky, kteří by s nimi mohli společně zavzpomínat na okamžiky z osudného dne 8. června roku 1970.

„Paměť národa je známá tím, že mapuje osudy lidí, kteří se potýkali s nedemokratickými režimy. Tato událost nás zajímá, protože šlo o jeden z prvních únosů letadla na území naší republiky. Zajímá nás především motiv lidí, kteří chtěli utéct z nesvobodné země na Západ,“ říká producentka Post Bellum Karolína Franková.

„Zabýváme se způsoby emigrace. Únos letadla je jednou z takových možností a tato událost k ní pochopitelně patří, i když mediálně mnohem známějším byl případ únos letadla směřujícího na své pravidelné lince Mariánské Lázně – Praha – Bratislava – Lučenec. Proto sháníme kohokoliv, kdo by nám o tom mohl něco povědět. Za všechny příspěvky budeme velmi rádi,“ doplnila producentka Paměti národa.

K únosu druhého letadla došlo dva roky poté na den přesně od toho prvního. Zatímco v prvním případě nedošlo naštěstí na ztráty na životech, o dva roky později na lince z Mariánských Lázní byl zastřelen kapitán letounu Ján Mičica a druhý pilot byl donucen přistát v bavorském Weidenu.

Pracovníci Post Bella prosí možné pamětníky, aby kontaktovali dokumentaristku Veroniku Kořínkovou prostřednictvím e-mailu, jehož adresa je: pametnici@postbellum.cz, a nebo na telefon: 725 458 685.

V karlovarském letadle tehdy cestovalo 24 pasažérů a tři členové posádky. Osm z cestujících proneslo na palubu pět pistolí, lovecký nůž, šroubovák a řemen na škrcení. Šlo o tyto lidi: manžele Jiřího a Evu Galáskovy, manžele Rudolfa a Stanislava Čihákovy, manžele Josefa a Marii Procházkovy a pár Jaroslava Pouru a Věru Klementovou. Nejstarší z nich byl Čihák, kterému v době únosu bylo 25 let, společně s ženou s nimi cestovala ještě dvouletá dcera. Podle tehdejších informací měl být hlavním strůjcem únosu Galásek.

O události média v té době informovala jako o Banditismu nejhoršího zrna, Pravda přinesla výpověď svědků pod titulkem S vražedným odhodláním. „Seděla jsem na zadním sedadle. Asi po deseti minutách letu se zvedl neznámý mladík, postavil se do uličky mezi dveře východu z letadla a zvolal: Ani hnout, jasný?! Držel pistoli a mířil do přední části letadla,“ svěřila se novinám Pravdě tehdy pasažérka Jindřiška Hotmarová. „V okamžiku, kdy jsem chtěl přeladit na kontrolní oblast Praha, ucítil jsem, že mám něco studeného v týlu. Snažil jsem se otočit, avšak neznámý muž za mnou prohlásil: Nehýbej se, nebo ti vpálím kouli do těla,“ citovala Pravda v červnu roku 1970 radiotelegrafistu Ondreje Vechtera.

Osm únosců zůstalo v Německu, kde stanuli před soudem, zbylých šestnáct pasažérů se ještě v ten den vrátilo do vlasti. Hlavní aktéři Galásek, Čihák a Procházka byli odsouzeni na 2,5 roku, ostatní dostali mírnější tresty.