Podle výzkumu žije v současnosti na celé Šumavě včetně německé a rakouské části zhruba šest set jedinců. „Tetřev už byl u nás na pokraji vyhynutí. Proto nás pozitivně překvapily výsledky už v prvním projektu v letech 2009 až 2011, kdy se ukázalo, že v celé populaci žije asi 550 zvířat, což už byla dostatečná velikost, aby populace tetřeva byla schopna dlouhodobého přežití. Nyní jsme projekt zopakovali a ukázalo se, že stavy tetřeva zůstaly stabilní. Dokonce lze říci, že se lehce navýšily, výsledky ukázaly, že tu máme 605 tetřevů,“ informoval ředitel NP Bavorský les Franz Leibl.

Zhruba dvě třetiny populace tetřeva podle výsledků výzkumu žijí v obou národních parcích. „Zbývajících dvě stě kusů je například na na bavorské straně na Třístoličníku a Velkém Javoru, další v Rakousku a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava,“ doplnil Leibl.

Svatomartinský průvod na Hůrku v Klatovech.
FOTO: S lampióny šli průvodem na Hůrku

Průzkum zahrnoval celou Šumavu. „Zkoumaly se všechny lokality, o kterých víme, že se tam tetřevi vyskytují. Tedy od Ostrého přes Velký Javor, Jezerní horu, Můstek, Vysoké lávky, modravské slatě až po Plechý a Smrčinu na jihu,“ upřesnil ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Podle vedení obou parků pomáhají nárůstu populace omezení vstupu v lokalitách výskytu tetřeva. Jádrové území tetřeva s omezeným vstupem tvoří 40 procent NP Bavorský les. Na území téměř třikrát rozlehlejšího NP Šumava se do 13 procent území smí vstupovat pouze po značených stezkách. Těchto 13 procent je rozděleno na více než 130 ostrůvků bývalých I. zón. „Toto rozčlenění území omezuje fakticky vstup asi na 19 % plochy parku. Největší takto nepřístupnou krajinou je právě oblast s nejvyšší koncentrací tetřeva hlušce při bavorské hranici. Předpokládáme ale, že se toto omezení v dohledné době změní.

Pracujeme na novém vymezení klidového území, které by mělo být určitě kompaktnější. O jeho velikosti se teprve bude diskutovat,“ vysvětlil Hubený.

Ilustrační foto
Místo dokladů se policisté dočkali nadávek