„Každý rok sledujeme nárůst počtu zvířat, která byla sražena nějakým motorovým vozidlem. V roce 2017 jsme evidovali 23 mrtvých zvířat, loni 27. Letos už jich je ke dvaceti a to ještě není konec roku,“ uvedl Adam Jirsa z NP Šumava s tím, že nejde o konečná čísla, protože ne všechna usmrcená zvířata se podaří najít a navíc park má přehled pouze o státních honitbách.

„Nejčastěji jde o střet se srnčí zvěří, následně s jeleny či laněmi, ale jsou mezi nimi i divoká prasata, jezevci a také chránění rysi,“ doplnil. Vloni zahynul na silnicích v NP Šumava jeden rys, letos už dva.

RIZIKOVÉ ÚSEKY

„K úsekům, kde dochází k častým nehodám motorových vozidel se zvěří, patří silnice mezi Gerlovou Hutí a Hartmanicemi, komunikace v okolí Radvanovického hřbetu nebo silnice od Skelné do Prášil. To jsou všechno úseky, kde je silný provoz a navíc se zde jezdí relativně rychle,“ vyjmenoval náměstek ředitele NP Šumava Jan Kozel.

Pod koly automobilů na Šumavě umírají i vzácní rysové.

Právě houstnoucí provoz a vysoká rychlost jsou podle vedení parku pravděpodobně těmi zásadními důvody pro rostoucí počet mrtvých zvířat. Ta totiž nejen v těchto místech, ale na území celého národního parku migrují stále stejně. „Migrační koridory zvěře se mění jen málo a jsou pro ně životně důležité. Proto nepoužíváme pachové plašiče, které zabraňují přirozené migraci, jež je pro zvěř životně důležitá,“ vysvětlil Jirsa, který spolu s kolegy apeluje na řidiče, aby jezdili po parku pomaleji.

I mimo národní park se řidiči na Klatovsku nejčastěji střetávají se srnčím. „Dále je to s černou zvěří. Zaznamenali jsme ale i nehody s liškou či zajícem. Celkem policisté na teritoriu Klatovska letos v období od ledna do současné doby zaevidovali 176 případů, kdy došlo ke střetu vozidel se zvěří. Při třech z nich byli zraněni lidé,“ doplnila Dana Ladmanová z klatovské policie.