I proto Poběžovice zaslaly na ministerstvo kultury žádost o zapsání zámku na seznam národních kulturních památek, aby mohly na opravu získat větší objem peněz. Deníku to řekl starosta Martin Kopecký.

Zámek roky chátral, první velká záchranná akce se uskutečnila v 90. letech minulého století. Letos město započalo druhou. „V letošním roce jsme začali s celkovou rekonstrukcí střechy. Začalo se na té nejhorší části, která byla opravdu v havarijním stavu. Zapotřebí je ale opravit celou střechu a vyspravit nedostatky, které byly způsobené opravou v 90. letech,“ popsal starosta s tím, že zatím není jasné, kdy bude rekonstrukce střechy hotová, protože zakázka zatím není kompletně vysoutěžená.

Regionální muzeum či centrum

Po obnově střechy by mělo město začít opravovat interiéry, místnost po místnosti. „Je to hudba budoucnosti, nicméně se počítá s tím, že by v zámku mohla vzniknout expozice regionálního muzea či dokumentační centrum. Část prostoru bychom chtěli věnovat Richardu Coudenhove-Kalergi, panevropské unii a tak dále,“ přiblížil Martin Kopecký.

Náměstí Míru v Domažlicích. Ilustrační foto.
Zákazníci v Domažlicích dávají přednost tradici

V jižním křídle zámku zase chtějí členové komise, která vznikla v roce 2020 právě kvůli záchraně památky, vybudovat malometrážní městské byty a společenské prostory. „Nemáme žádný velký sál. I když je v centru hotel Hubertus, je v soukromém vlastnictví. Na bály a podobně nám zázemí prostě chybí,“ uvedl starosta. Na opravu jižního křídla, jež vyjde na zhruba 20 až 25 milionů korun, shání evropskou dotaci.

Radost obyvatel

Opravu významné památky si místní pochvalují. „Roky to byla ostuda města. Bylo nám smutno, když jsme koukali na tak krásnou stavbu, která chátrá. Naštěstí se tomu lidé začali věnovat a doufejme, že za pár let se ze zámku opět stane naše chlouba,“ sdělila dlouholetá obyvatelka Poběžovic.

Kořeny ve středověku

Poběžovický zámek je dodnes celorepublikově unikátním příkladem středověkého hradu, byť s přestavbami. Přesto se dochovaly dispozice, zdivo i prvky sahající až do poloviny 15. století. Výjimečným se stal také díky rodině hraběte a rakousko-uherského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergiho. Ten si vzal Mitsuko Aoyamu, což byla jedna z prvních Japonek, která přišla do Evropy. Jejich syn Richard Mikuláš byl autorem myšlenky o sjednocené Evropě. Roku 1923 založil Panevropskou unii, jejímiž členy byli například Albert Einstein či Thomas Mann.