Devatenáctiletá řidička jela od Draženova na Klenčí pod Čerchovem, když na přímém úseku náhle vyjela pravými koly mimo silnici, ve snaze dostat vozidlo zpět dostala smyk a skončila v příkopu, kde čelně narazila do stromu. Její auto se převrátilo na střechu a začalo hořet. V tu chvíli přispěchali na pomoc kolemjedoucí. Jedním z nich byl Lukáš Bouda z Kanic, druhý – pan Sváťa z Domažlic – si ve své skromnosti přál být nejmenován.

„Jel jsem kolem a viděl, co se stalo. Auto začalo rychle hořet, tak jsme s kolemjedoucím traktoristou a ještě jednou paní přiběhli k autu. Já jsem dívce přeřízl bezpečnostní pás nožem, který mi pán z traktoru podal, a rychle jsme společně slečnu vytáhli, protože jsme měli strach, že by auto mohlo vybouchnout. Paní nám pomohla, že zavolala záchranáře a přinesla lékárničku,“ popsal pan Sváťa.

Řidička byla po havárii stále při vědomí a kdyby dvojice u nehody včas nezastavila, mohla mladá žena uhořet zaživa. „Zkraje jsem vůbec nebyl nervózní a cítil jsem se v pořádku. Když se člověk přichomítne k takové situaci, myslí najednou nějak jinak. Po celou dobu jsme s traktoristou pracovali skoro s ledovým klidem a asi jen díky tomu se to povedlo. Až později, když jsem čekal stranou, zatímco pracovali záchranáři, jsem se rozklepal,“ popsal pan Sváťa.

Bylo to poprvé, kdy se s takovou dopravní nehodou setkal, on sám ale již dříve poznal na vlastní kůži, jak důležitá je pohotová pomoc. „Jednou jsem spadl z kola a nějaká paní mi zachránila život, když mi vytáhla zapadlý jazyk. Jsem tedy rád, že jsem teď také mohl pomoci, cítil jsem povinnost se revanšovat za to, že někdo pomohl mě,“ podotkl.

Druhým mužem, který pomohl dívku vytáhnout, byl traktorista Lukáš Bouda z Kanic. Ten vzpomíná například na to, jak se musel rozběhnout zpět do traktoru pro nůž, kterým by bylo možné přeříznout pás. „Bylo štěstí, že mám v traktoru nůž na koberce. Musím říct, že kdybych jel jen svým osobním autem, nejspíš bych u sebe nic takového neměl,“ říká Lukáš Bouda. Je dobrovolný hasič a jako takový již byl u požárů a absolvoval školení v první pomoci, osobně se ale s vážnou dopravní nehodou setkal také úplně poprvé. „Kdyby bylo nutné slečnu například oživovat, určitě bych se snažil pomoc, ale v tu chvíli jsem byl vážně rád, že jsem nic takového dělat nemusel a že byla při vědomí,“ říká.

Stejně jako pan Sváťa, i Lukáš Bouda on tvrdí, že v kritickém momentu necítil nervozitu. „Na nervozitu nebyl čas. Vůbec jsem nepřemýšlel nad tím, co se může stát, jenom na to, jak slečnu rychle dostat z auta. Až potom, když člověk sedí doma, mu dochází, co vše se stalo a mohlo stát,“ dodává.

Oba zachránce již kontaktovala i vděčná rodina dívky, aby jim dala vědět, že slečna je již po operaci a daří se jí lépe.