Opožděné jaro svědčilo lesům. Chladnější počasí znamenalo opožděný nálet kůrovce. „Škůdce smrkových porostů by měl letos stihnout jen dvě dceřinné generace. Reaguje na teplotu a například 25 až 30 stupňů znamená vrchol rojení. Pokud se při něm v určité lokalitě dostanou najednou do vzduchu tisíce brouků, jsou schopny napadnout a zničit strom,“ předpovídá poradce na krizové lince www.nekrmbrouka.cz a pracovník Lesů ČR Ladislav Půlpán.

Plzeňský kraj je jednou z nejteplejších oblastí republiky. Což je značné riziko, které částečně kompenzuje vysoký podíl borovic. Lýkožrout smrkový to má proto těžší než v čistě smrkových lesích. Kritický byl pro lesáky rok 2018. Jediný, kdy vylétly tři dceřiné generace kůrovce v jednom roce. Recept je při náletu jediný: „Co nejdříve najít a zpracovat napadené stromy, aby následující generace byla co nejslabší.“

Materiální pomoc postižené Moravě
Z Rokycanska putují Moravě postižené tornádem peníze i věci

Časté deště, s nimiž jsme se ve studeném březnu i dubnu potýkali, lesákům pomáhají. Stromy nebyly oslabené a využívají to, že brouka mohou zahubit zaléváním pryskyřicí. Ještě významnější roli sehrálo nasazení vlastníků porostů. Těch největších, jimiž jsou Lesy ČR a Vojenské lesy ČR, ale i menších. Většinou dokázali v zimě a na jaře lesy vyčistit od kůrovcového dříví. Přispěly k tomu státní dotace, s nimiž počítají i ve spol. Lesy města Rokycany. Obhospodařují 3600 hektarů a ročně těží 25 tisíc kubíků dřeva. Před kalamitou z toho bylo tisíc krychlových metrů s kůrovcem, v roce 2018 sedm tisíc kubíků a rok na to veškerá těžba.