Klid, pohoda a rodinná atmosféra. To je možné najít v Kempu Stebnice u Jesenice. Už třináct let ho provozuje Roman Paulus se svou ženou Ivetou. „Kemp je tady ale mnohem déle než my,“ říká provozovatel. Úplně na začátku sem jezdily děti na pionýrské tábory. Kemp proslul také tím, že se v něm po dobu deseti let konala recesistická akce 1. máj aneb Bylo, nebylo!?

Paulusovi začali provozovat kemp v průběhu sezony 2008. „Rok od roku ho renovujeme k lepšímu, což není z hlediska financí jednoduché, a proto nás těší chvála ze strany stálých hostů,“ uvádí Roman Paulus.

Hosté se mohou ubytovat v jedné ze třinácti třílůžkových nebo čtyřlůžkových chatiček nebo si postavit stan či karavan. Ceny jsou tady opravdu lidové a kemp patří mezi nejlevnější v Karlovarském kraji.

Ilustrační foto
Na karlovarských kolonádách zní po letech čeština

„Stan na noc vyjde na padesát korun, chatka na 290 korun a obytný vůz na sto korun na noc,“ informuje provozovatel.

Chatka má standardní vybavení a sprchy jsou v provozu čtyřiadvacet hodin bez poplatku. Nechybí wifi připojení.

Kemp není přímo u vody, ale návštěvníci mohou využít bazén v areálu nebo si udělat zhruba půlkilometrovou procházku k přehradě Jesenice. Nechybí ani hřiště se sítí, stolní tenis nebo dětský koutek. V provozu je restaurace. Ti, kteří si chtějí vařit, mohou využít venkovní kuchyňky.

Kemp Stebnice má dlouholetou tradici.Zdroj: Foto: Kemp Stebnice

Výhodou je také fakt, že okolí kempu je protkáno cyklostezkami a přímo z kempu se lze napojit na některou z nich, která cyklisty dovede do Chebu, Františkových Lázní či do Mariánských Lázní. „Jsme starší kemp, ale naši návštěvníci oceňují ticho a klid,“ zdůrazňuje Roman Paulus.

V takové podobě návštěvníci zámku Kynžvart už v sobotu uvidí banket se sladkými pochoutkami. Přípravy na výstavu kompletní stolní soupravy trvaly půl roku.
Kynžvart láká na knihy i stolní soupravy

Právě klidu si váží i rodina Martínkova z Karlových Varů. Manželé jezdí do kempu se svými dvěma syny už dlouhá léta. „Jsme zde už asi po pětadvacáté, někdy totiž jezdíme i dvakrát do roka,“ řekli Martínkovi. Poprvé přijeli v době, kdy jejich staršímu synovi Petrovi, kterému je nyní dvaadvacet let, byl rok. Mladší Martin byl v kempu poprvé ve svých čtyřech měsících. „Chatka číslo dvě je prostě naše. Jezdíme sem jako do svého druhého domova,“ říká maminka.

Rodina má i své oblíbené místo pod břízou. „Nikde není takový klid. Jsme tady naprosto spokojení. Jsou naše druhá rodina,“ dodává tatínek.