Cílem naplánované vojenské akce byl Reinhard Heydrich.

„Často se zapomíná, že nebyl „jen“ zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě, ale především třetím mužem nacistického Německa, měl pod palcem veškeré bezpečnostní složky a také se v lednu 1942 po konferenci ve Wannsee stal architektem likvidace Židů,“ připomněl historik Lukáš Kopecký.

ZAČALO PEKLO

Útok na Heydricha a jeho následná smrt 4. června rozpoutaly v protektorátu peklo. „Vzhledem k tomu, že velitel klatovského gestapa Heinrich Winkelhofer se s Heydrichem osobně znal, považoval pomstu za jeho smrt za projev osobní cti. Nehledě na to, že jeho muži, sídlící v ulici Richarda Wagnera v bývalé Singerově vile byli již předtím považováni za jedny z nejkrutějších v celém protektorátu,“ poznamenal amatérský historik Miloš Skořepa.

Vzhledem k vyhlášení stanného práva a zřízení stanných soudů zapojilo klatovské gestapo do brutální a nesmírně rychlé mašinérie vykonávání trestu smrti i vojenskou střelnici ve Spáleném lese u Lub. Armádní střelnice postavená ještě za Rakouska-Uherska se od 31. května do 3. července 1942 stala místem poprav jako msty za Heydricha. „Popravčí četu vždy tvořili muži z jednotky Schutzpolizei, ochranné policie, sídlící v bývalých Machníkových kasárnách na Plánickém předměstí. Vzhledem k tomu, že klatovské gestapo mělo geograficky obrovské pole působnosti, bylo míst, odkud pocházeli popravení, obrovské množství. Navíc 2. června střelnici využilo i českobudějovické gestapo k popravě tří holičů ze Suchdola nad Lužnicí a budějovického advokáta Vladimíra Svobody,“ sdělil Kopecký.

Celkem během více než měsíce padlo za oběť popravčím četám 73 lidí. Jejich sociální, věková a odbojová skladba byla neuvěřitelně pestrá a mísí se v ní příběhy statečnosti, hrdinství, zrady, ale také kolaborace a udání. „Umírali tam důstojníci československé armády, statečné ženy, ale také velmi mladí lidé a bohužel též těhotné ženy, při jejichž popravě nacisté překračovali i vlastní předpisy,“ uvedl Skořepa.

VÝSTAVA, AKT A MŠE

K 75. výročí heydrichiády bude 1. června zahájena vernisáží výstava „Spálený les 1942“ v bývalé vězeňské kapli Okresního soudu v Klatovech. Poté se 22. června v 10.30 hodin uskuteční pietní akt přímo na bývalém popravišti ve Spáleném lese a v 17 hodin bude v arciděkanském kostele zádušní mše za popravené.