Stejně výjezdů k požárům či dopravním nehodám jako předloni, ale mnohem více práce kvůli zásahům spojeným s covidem-19. Tak by se dal ve stručnosti shrnout loňský rok hasičů v Plzeňském kraji. Protože i jejich řady decimoval zákeřný virus, musely v mimořádných případech pří výjezdu vypomoci dobrovolné jednotky.

„Za loňský rok jsme řešili 9789 událostí. Při nichž zemřelo 214 osob, zraněno bylo 1790 civilních osob a 26 hasičů. Celkem 1071 osob jsme během zásahů evakuovali. Zachráněných bylo 1986 lidí,“ zbilancoval krajský mluvčí hasičů Petr Poncar.

Zhruba každý devátý výjezd byl k požáru, jichž bylo 1085. „U čtyř z nich dosáhla škoda více než 10 milionů Kč. Celková škoda způsobená požáry byla téměř 185 milionů Kč, přičemž v předchozím roce to bylo 139 milionů,“ uvedl krajský mluvčí hasičů Petr Poncar s tím, že se podařilo uchránit hodnoty za bezmála miliardu Kč, třikrát více než v roce 2019. „V přímé souvislosti s požárem bohužel zemřelo šest osob. Z hasičů smrtelné zranění neutrpěl nikdo. Zraněných při požárech bylo na straně obyvatelstva 32. Na straně hasičů šlo o devět zranění,“ doplnil Poncar.

VOLAJÍ OMYLEM

Největší škoda byla vloni způsobena při lednovém požáru vepřínu v Kladrubech na Rokycansku. Zasahovalo u něho 12 hasičských jednotek a škoda se vyšplhala k 35 milionům Kč. Druhou největší loňskou škodu, 25 milionů korun, si vyžádal červený kohout v Újezdu nade Mží v okrese Plzeň-sever. Tam hořela stodola v areálu místního zámku, v níž byla expozice života na vsi. Trojlístek uzavírá požár apartmánového domu v obci Hojsova Stráž – Brčálník na Klatovsku. Škoda byla vyčíslena na 14 milionů korun.

Co se týče další činnosti, zasahovali vloni hasiči u 1480 dopravních nehod. Oproti třem leteckým nehodám v roce 2019 vyjížděli vloni ke pěti. Nejvíce lidí, celkem 250, museli evakuovat, když byla nahlášena bomba u okresního soudu v Nádražní ulici v Plzni.

Krajské operační a informační středisko celkem odbavilo 117 521 tísňových hovorů. „Je třeba ale říci, že zhruba 90 procent hovorů je tzv. lichých. Lidé nás vytočí omylem, dítě si hraje, volá se opakovaně k jedné události a podobně,“ vysvětlil Poncar, proč se vyjíždí jen zhruba ke každému desátému volání.

BOJ S COVID-19

Muže z Floriánova cechu kromě tradičních zásahů vloni výrazně zaměstnával boj s covid-19. Hasiči pomáhali na mnoha frontách. Chemická laboratoř z Třemošné vyrobila různé typy dezinfekčních prostředků, které byly distribuovány složkám IZS, Krajskému úřadu Plzeňského kraje, charitě, dětským domovům a dalším. Šlo o více než dvacet tisíc litrů. Hasiči pomáhali při kontrolách na hraničních přechodech, výstavbě odběrových center v nemocnicích, s dopravou a distribucí materiálu a dezinfekčních prostředků či s trasováním lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženou osobou. „Dále jsme se podíleli na transportech pacientů s potvrzenou nákazou COVID 19, které pro nás oproti běžným transportům pacientů do vozidel ZZS znamenaly obléknutí do ochranných oděvů a následnou dezinfekci po předání pacienta. Při zásazích na dopravní nehody oproti běžné výbavě přibyly i respirátory,“ popsal Poncar a doplnil, že ve druhé vlně hasiči nasadili mobilní odběrové týmy, které provedly do konce roku 2020 celkem 840 odběrů přímo v terénu a 1025 odběrů na stacionárním odběrovém stanovišti ve Stodské nemocnici.

POMOC DOBROVOLNÍKŮ

„Dobrovolné jednotky v kraji vyjely více než 860 krát k provedení dezinfekce obecního majetku a veřejných prostor, jako jsou obecní úřady, školy, školky, zastávky MHD apod. V některých obcích jednotky SDH obcí také zajišťovaly nákup a rozvoz potravin seniorům,“ připomněl mluvčí hasičů.

„Dobráci“ pomohli profesionálům i v době, kdy se covid-19 negativně projevil na stavech na stanicích. „My jsme udělali opatření, že na stanicích je minimální počet hasičů povolený legislativou a zbytek je v záloze. To je z důvodu, že kdyby se potvrdila nákaza ve směně, jdou ti lidé do karantény, ale hned je za ně kompenzace. V případě, že by i tak vypadl větší počet hasičů, můžeme si pomoci dobrovolnou jednotkou, která má potřebné vybavení,“ vysvětlil Poncar s tím, že se to v první vlně skutečně několikrát stalo. „Vždy to bylo jen na dobu nezbytně nutnou. Byli jsme s nimi domluveni a oni drželi pohotovost na své stanici. Byli tak schopni vyjet stejně rychle jako my a vypomoci nám na zásahu, kde bychom neměli dostatek lidí,“ uzavřel.