„nebylo těžké se s vnoučaty Jaroslava Kvapila spojit. Do Chudenic pravidelně jezdí, navštěvují je na dušičky a jsou to velice vstřícní a milí lidé,“ řekla kastelánka Starého czerninského zámku Miroslava Žáková. „Pan Pitter navíc zapůjčil medaile a portréty, které byly vystaveny ve vestibulu,“ dodala Žáková.

K vidění byly právě před sálem, kde od 16:00 Ludvík Pouza uvedl Kvapilovy potomky, se kterými vedl zajímavý rozhovor. Vzpomínali na svého dědečka, Jaroslava Kvapila, nejenom jako na autora libreta světoznámé Rusalky, ale i jako na muže, který se angažoval na poli odboje. „Dědeček byl zavřený ve věznici na Pankráci. A babička, aby se ujistila, že je naživu, chodila za hrudku margarínu za jednou paní, z jejíhož bytu bylo vidět na dvůr věznice. Vždy dědečka poznala. Chodil vzpřímeně. Ke stáru byl navíc téměř slepý, tak mu němečtí dozorci říkali ‚Slepý král‘,“ popsal jednu ze vzpomínek Prokop Pitter.

Další, o něco veselejší, přidala vnučka Doubravka. Ta vzpomenula na tradici, kterou dodržují dodnes. „Na Vánoce se vždy pekly čtyři dorty. Jeden kávový, druhý Panama, třetí pánský a poslední byl Libušin. Tuto tradici dodržujeme dodnes.“ Prokop poté dodal, že recepty na ně jsou náročné a poněkud nákladné. Prokop na závěr besedy dodal, že se do Chudenic jezdí každý rok a podívá se sem rád kdykoli má cestu kolem.

Po besedě se všichni přesunuli na hřbitov, kde položili květiny na hrob Jaroslava Kvapila.