"Šest ovcí, to je všechno, co mi zbylo,“ říká farmář Miroslav Melcher ze Sušicka a ukazuje na skupinku zvířat v ohrádce. Ještě nedávno měl velké stádo ovcí, které pásl v šumavském národním parku, ale po opakovaných útocích vlků se rozhodl s chovem ovcí úplně skončit. Není sám, o skončení či alespoň výrazném omezení chovu těchto zvířat uvažují i další farmáři.

Spolu s myslivci volají po regulaci dravých šelem, které loví už nejen na Šumavě, ale v celém kraji. Ochránci přírody jsou však striktně proti.

KONČÍ S CHOVEM

S chovem ovcí Melcher začal v roce 2001, postupně měl asi dvousethlavé stádo, z toho byla zhruba polovina matek. Ovce pásl v NP Šumava, a to v prostoru mezi obcemi Prášily a Srní, zhruba na 50 hektarech. Jenže začaly problémy. „Nejdřív přišly útoky rysa, byly ojedinělé, šlo o stržené dva, tři kusy. Řešilo se to tím, že jsme tam dali psa na řetězu a útoky přestaly. Někdy v roce 2015 byl zvláštní útok, kdy stádo zmizelo z ohrady a našli jsme tam jeden mrtvý kus, dalších osm pak leželo na louce, některé ještě žily. Už tehdy to vypadalo na vlka, ten ale tehdy ještě oficiálně na Šumavě nežil. V letech 2018 a 2019 jsme pak už řešili větší množství útoků vlků. Při posledním z nich vloni na podzim se vlci dostali do ohrady, když ji nejspíše přeskočili. Zabili čtyři nebo pět ovcí přímo v ohradě, zbytek zvířat utekl,“ vzpomínal Melcher.

Dodal, že útoky měly společné to, že vlci vždy jedno zvíře načali či sežrali a zbytek zabíjeli pro radost. Jen vloni hlásil čtyři škodní události, z toho dvě veliké. „Vlci jsou jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl s chovem skončit. Útokům vlků teoreticky zabránit jde, prakticky a ekonomicky je to ale utopie, neboť musíme mít kromě vysokých plotů elektrické sítě, dva až tři pastevecké psy, musí tam přespávat člověk… To je ekonomicky neúnosné,“ vysvětluje Melcher, proč po bezmála 20 letech s chovem ovcí skončil. Není sám, minimálně o výrazném omezení uvažují i další farmáři, s nimiž Deník hovořil.

UŽ NEJEN ŠUMAVA

Vlků v Plzeňském kraji stále přibývá. Podle Jiřího Vlčka z odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje je většina těchto šelem soustředěna na Šumavě, kde by jich celkem mohlo být dvanáct až čtrnáct. Další dva vlci byli zjištěni v Českém lese, není ale známo, zda tam zůstali natrvalo.

„Pominu-li rok 2006, kdy u nás způsobil škodu vlk vypuštěný v Bavorsku, jenž tam byl později zastřelen, tak první škody způsobené vlky evidujeme v roce 2018. Tehdy bylo za škody způsobené vlkem vyplaceno zhruba 200 tisíc korun, evidovali jsme devět útoků. Téměř všechny v centrální Šumavě, výjimkou byly dva útoky v Českém lese poblíž Poběžovic. V roce 2019 byla vyplacena částka prakticky dvojnásobná, okolo 400 tisíc korun, útoků jsme evidovali již patnáct. V drtivé většině šlo o ovce, jen ve dvou případech šlo o stržení telat. Letos byl zaznamenán jen jeden případ, a to ve Vochově na Plzeňsku, kde berana strhl vlk, jenž nejspíše jen procházel,“ vyjmenoval Vlček.

Doplnil, že co se týče náhrad škod, tak za jehně lze získat maximálně 3500 korun, za dospělou ovci 6000 Kč. V případě plemenných beranů či kozlů to je až 15 tisíc Kč. Je podle něj možné uhradit škodu i v případě, že je prokázaný útok vlka na stádo a v tom stádu například dvě ovce scházejí.

PLÁN PÉČE O VLKA VYVOLÁVÁ SPORY

Melchera i některé další farmáře, myslivce či lesníky zaráží chování vlků. „Divocí vlci by se člověka měli bát, ale vlci, se kterými se lesáci i další setkávají, se chovají zvláštně, vypadají poloochočeně. Myslíme si, že jsou vypouštěni s tichým souhlasem ochránců přírody z chovů vlků,“ spekuluje Melcher. Nabízí se tak návštěvnické centrum parku na Srní, ale to mluvčí NP Šumava Jan Dvořák jednoznačně odmítá. „Pokud někdo má toto podezření a má důkazy, nechť to okamžitě předá Policii ČR,“ řekl Deníku. Stejně tak je zásadně proti tomu, aby se vlci stříleli, a to i v případě, útočí-li na hospodářská zvířata.

Podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR vlk do naší krajiny jednoznačně patří. Proto pro něj, ale i další druhy živočichů, jejichž návrat do ČR přináší konflikty s hospodáři, připravuje AOPK programy péče. Ten pro vlka je již těsně před schválením. Popisuje podle AOPK ty nejdůležitější kroky, které je třeba udělat, aby se konflikty s pastevci minimalizovaly. AOPK v něm navrhuje např. úpravu zákona o náhradách škod, která předpokládá zahrnutí vícenákladů (např. veterinární posudek, kafilerie, náhrada za zaběhnuté kusy a farmové chovy jelenovitých) do systému vyplácení náhrad. I tak ale nejsou soukromí zemědělci ani myslivci spokojeni.

„Podle návrhu programu má být vlk i nadále neomezeně chráněn na celém území ČR, a to bez ohledu na škody jím působené. Kam taková neomezená ochrana vede, dobře ilustrují případy kormorána velkého či bobra evropského, kteří byli také v minulosti neomezeně chráněni, ale v důsledku této ochrany se rozmnožili tak, že dnes působí nedozírné hospodářské škody. Každý si však dovede představit, že ve srovnání s kormorány či bobry mohou být důsledky konfliktů vlků s člověkem závažnější,“ uvedl Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty.