Nejen pánem hradu Český Šternberk, ale také zámeckého areálu v Březině (včetně parku nebo salonu) se stal po listopadu 1989 Zdeněk Sternberg.

Potomek slavného rodu zemřel v úterý a rozesmutněl i obyvatele severní části Rokycanska. Před třiceti lety se mu vrátily rozsáhlé polnosti i polesí na území od Přívětic přes Břasy, Hlohovice až po Svinnou. „Byl to šlechtic každým coulem. Nesmírně skromný, noblesní a otevřený. Muž, který vnímal a přijímal nové věci při správě majetku. Měl jsem tu čest být jeho služebně nejstarším zaměstnancem. Nastupoval jsem k Lesní správě Skřež 1. srpna 1993,“ vyjádřil se Zbyněk Hora.

Nesmazatelnou stopu zanechali Sternbergové v Břasích. Byli významnými mecenáši oprav kostela svatého Vavřince v sousedním Stupně. Na tamním hřbitově je dominantou empírová hrobka, v níž je uloženo několik členů rodu. „Včetně spoluzakladatele Národního muzea v Praze Kašpara Marii Sternberga,“ zdůraznil starosta Miroslav Kroc. V dubnu 2000 byl Zdeněk Sternberg jmenovaný čestným občanem Břas. A není divu, že rodový symbol – osmicípou zlatou hvězdu v modrém poli – má obec ve znaku.

Sternbergův život kopíruje historii Československa. Byl vychován jako dědic panství na hradu Český Šternberk, jenže během nacistické okupace byla jeho rodina pronásledována. Po znárodnění hradu v roce 1948 pracoval na šachtě, sloužil u Pomocných technických praporů a později pracoval například jako kulisák. V roce 1968 emigroval do Rakouska a vrátil se až po změně režimu.