Se svými kamarády se zasloužil o rozjezd sjezdovky v Kašperských Horách, byl velkým bojovníkem za zpřístupnění některých šumavských míst, v posledních letech také na mnoha místech instaloval křížky, vytvořil expozici historie lyžování, napsal knihy, tvořil seriál Zmizelá Šumava, besedoval. Dostal se i do deskové hry věnované Šumavě.

Šumava

Šumava a Emil Kintzl, to patřilo k sobě, a tak když Národní park Šumava slavil 30 let, vyřkl Kintzl i velké přání, o které se roky snažil bojovat. „Přál bych, aby se Šumava znovu zazelenala a aby byl národní park vstřícnější k turistům, aby konečně otevřeli cesty na nejkrásnější místa, kam odjakživa chodili lidé i přes hranice. Aby se mohlo jít přes Modrý sloup na Luzný, přes bývalou Roklanskou hájenku na Roklan, na Svaroh a podobně, kde dříve vedly turistické cesty. Když by se šlo po cestách, kde se dříve chodilo, tak by to neměl být problém. Tetřev tam žil i dříve, když se tam smělo. Je mi hodně líto, že jsou tato krásná místa zavřená. Na vyhlídku na Černé jezero chodí lidé stejně, to nikdo neuhlídá, místo jedné cesty jich tam ale vyšlapou deset,“ posteskl si Kintzl.

Pohřeb Emila Kintzla v Kašperských Horách.
Stovky lidí se loučily v kostele s legendou Šumavy Emilem Kintzlem

Expozice lyžování

Emil Kintzl stál také společně s Karlem a Milanem Hamplovými za vytvořením expozice věnující se historii lyžování, kterou v roce 2010 představili v muzeu v Železné Rudě, nyní je k vidění v environmentálním centru. „Prvopočátkem této výstavy bylo, že jsem mapoval historii lyžování, sháněl jsem staré fotografie, texty, lyžařské učebnice. O historii lyžování na Šumavě jsem pak, když jsem po zranění nemohl rok lyžovat, napsal knihu. S Karlem a Milanem Hamplovými z Klatov, kteří jsou spoluautory výstavy, jsme si řekli, že by bylo dobré udělat na Šumavě muzeum lyžování. Pro umístění jsme vybrali Železnou Rudu, která je nejnavštěvovanějším šumavským lyžařským centrem,“ popsal tehdy vznik výstavy Kintzl.

Výstava nabízí i řadu unikátů, například fotografii prvního výrobce lyží v Čechách. „Máme snímek Karla Palečka, který pod Smrčinou na jihu Šumavy vyrobil první lyže už v roce 1890. Jsem rád, že se to dokázalo, v učebnicích se totiž píše, že první lyže byly vyrobeny až o tři roky později v Harrachově,“ dodal Kintzl.

Režisér Jaroslav Soukup s Emilem Kintzlem.
Na Emila Kintzla nezapomene ani režisér Jaroslav Soukup, se kterým mnoho zažil

Křížky

V posledních letech se zasloužil také o instalování křížků na mnoha místech na Šumavě, jimiž se snaží připomínat mnohdy již zapomenutá místa. Začalo to na Liščím vrchu, poté přibývala další, například v Anníně, v Palvínově, na Rovině, na Šibeničním vrchu, na Rokytě či na Březníku, kde kdysi stávala zvonička s křížkem. „Nový kříž připomíná dávné obyvatele, kteří zde statečně čelili nehostinným podmínkám. I také spisovatele Karla Klostermanna, který ten těžký život místních lesáků a jejich osudy nám zanechal ve své nejznámější knize Ze světa lesních samot, takže ten křížek může být nazýván i Klostermannovým,“ uvedl Kintzl.

Rovněž je také autorem knih Zmizelý kousek Šumavy a O počátcích lyžování na Šumavě slovem i obrazem. Podle Kintzlova vyprávění pak napsal Jaroslav Soukup knihu Učitel na Šumavě.

Emil Kintzl byl vášnivým turistou a lyžařem, což se mu bohužel stalo osudným.