Drkání, řehtání a někde také klepání se zkrátka konalo. Ve čtvrtek se svými drkačkami a klepačkami vyšli před dům či jen na svůj dvorek nejen školou povinní chlapci, ale i dospělí pánové.

Někde začali na Zelený čtvrtek již v pět, jinde v šest. Na každý pád se ztichlou obcí krátce poté, co dozněly kostelní zvony, rozeznělo typické drkání.

„Drkat chodím pravidelně. Jen je škoda, že se letos kvůli rouškám nevidíme a že musíme zůstat před svými domy, ale je to prostě zvyk. A ten se musí dodržet,“ řekl na prvním čtvrtečním drkání Ondra z Mrákova.

I z úst Ludmily Kašové, organizátorky místního drkání zazněla podobná slova. „Neradi bychom, aby tato tradice zanikla. Přizpůsobili jsme se jen nově vzniklé situaci, připravili jsme letáčky, nechali informace vyhlásit rozhlasem a pomohla nám i základní škola, která informace rozeslala všem svým žákům. Drkání je prostě pro lidi, dáváme tím vědět, že přicházejí Velikonoce.“

Protože se ale drká v době korony v improvizovaném duchu, mají drkáči malou úlevu. Na některých místech, což je i případ Mrákova, nemuseli v pátek ráno vstávat brzy, aby stihli drkání v pět hodin ráno. Chlapci si tak mohli trochu přispat, jelikož se drkání konalo až v 9:00.

Dopoledne vyšli před své domy například i v Brnířově, Hluboké. K improvizovanému drkání se připojili v Postřekově, Prapořištích, Tlumačově, ve Spáňově, Nevolicích či Loučimi. Zde se o nahrazení zvonů, které odletěly do Říma, dozvěděli z novin. „Někde bylo v novinách, že tahle budou klepat, tak jsme to zkusili taky," řekla jedna z iniciátorek akce Martina Matějková. V Loučimi se tak drkalo z balkonů, zahrady nebo se drkalo jen tak před hospodou.

Malou perličkou, která si zároveň zaslouží i obdiv, je, že se mrákovského drkání účastnila i jednadevadesátiletá paní Mlezivová se svými vnoučaty.

Dlužno dodat, že drkání zazní ještě několikrát během Velkého pátku a skončí v poledne na Bílou sobotu.

Ilustrační foto.
Zastupitelé zvýšili pravomoce starosty