Horké kompostování je sice náročnější, ale prvotřídní hnojivo vzniká dříve. A především se při něm zneškodní spory plísní a zárodky téměř veškerých chorob rostlin. Ve stavu schopném klíčivosti nevydrží ani semena plevelů, totéž platí pro odolné oddenky či kořeny, které ve studeném kompostu rády přežívají. Horká fáze je spolehlivě zničí.

Chladný a pomalý

Při studeném kompostování postupně přihazujeme rozmanitou organickou hmotu ze zahrady i z kuchyně, přičemž souběžně pozvolna probíhá rozklad. Odpad obvykle potřebuje rok či dva, aby se kompletně proměnil na kyprý a voňavý kompost plný živin. Proces podpoříme přehazováním jednou za půl roku či za rok, pokud však správně vrstvíme materiály s odlišnou strukturou, přehazování není nutné.

Obvykle čerstvou trávu či zeleninový odpad, které jsou náchylné k hnití, prokládáme vrstvami listí, slámy či štěpky. Ohrazení nebo kompostér by měly být vzdušné, aby se do nitra kompostu mohl dostat kyslík, neměly by být ale širší než 1,5 m a vrstvu odpadu neskládáme výše než 1 m.

Na trhu najdete speciální balkonové odrůdy maliníků bez trnů.
Tipy pro odvážné! Borůvky, rybíz a maliny v květináči, balerínky na terase

Horký a rychlý

Pro horké kompostování musíme vše připravit předem, vrstvy nelze přikládat postupně. Dodržujeme přitom vhodný poměr materiálů bohatých na uhlík a dusík a střádáme je v pytlích nebo v malých kupkách. Ze tří čtvrtin shromáždíme materiály bohaté na uhlík (listí, slámu, štěpku), jednu čtvrtinu necháme na dusíkaté materiály (zelenou trávu, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus). Při jiném poměru by převládly nežádoucí hnilobné procesy.

Materiály smícháme dohromady a nasypeme je do kompostéru nebo do kompostovací ohrady (hromada by měla být 1 m vysoká a 1,5 m široká), kde bude až tři týdny probíhat horká fáze, při níž díky rozkladu teplota vystoupá na 50–65 °C. V této fázi kompost nejméně jednou týdně překopeme, aby se provzdušnil, protože mikroorganismy ke své práci kyslík nutně potřebují a rychle ho spotřebovávají. Kompost nesmí být v žádné fázi mazlavý a zapáchající.

Sladký hrášek je jedním z nejjednodušších druhů zelenin, které je možné na zahradě vypěstovat, a výborně se hodí pro malé zahradníky.
Dětský záhonek pro jarní, letní a podzimní úrodu. Ředkvičky, hrášek, jahůdky

Surový a vyzrálý

Po odeznění horké fáze teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou na[1]stěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci, kteří se studeného kompostování účastní od začátku, zatímco horké fázi se museli vyhnout  bakteriím však takové teplo nevadí. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí. Kompost je v této fázi také účinným očkovacím materiálem pro další kompostování.

Půdu obohacuje o humus a dodává do ní prospěšné mikroorganismy, nehodí se však jako pěstební substrát, protože ještě není plně vyzrálý. I v této fázi přehazováním urychlíme rozklad stačí jednou za dva týdny. Do půl roku vznikne plně vyzrálý tmavý kompost jemné struktury a lesní vůně. Pak ho teprve můžeme využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo.

Bylinky se dají sbírat téměř po celý rok, ty nejaromatičtější nasbíráte zhruba od května do září.
Bylinkový ráj pro malé zahradníky: nasušte si léto do zásoby

V létě i v zimě

Kompostovat horkou metodou můžeme časně na jaře nebo dokonce i v zimě, pokud nepanují silné mrazy. Musíme však kompost dobře izolovat, třeba polystyrenem nebo silnou vrstvou slámy. Pro celoroční horké kompostování je výhodný zateplený kompostér, nejlépe otočný. Místo překopávání tak materiál jednoduše promísíme a provzdušníme pouhým otáčením.

Otočné bubnové kompostéry bývají umístěné na vyšší konstrukci a lze je snadno vyprazdňovat přímo do kolečka. Jednoduššími typy se otáčí prostým kutálením po zahradě. Díky dobré izolaci lze uvnitř získat i více než sedmdesátistupňovou teplotu, čímž se urychlí rozklad. Otočný kompostér si můžeme vyrobit, třeba ze sudu.