Jednou ze sekcí letošního festivalu Finále je Pocta režiséru Františku Vláčilovi U příležitosti uvedení snímku přijel do Plzně jeho scenárista Vladimír Körner. Plzeňskému deníku poskytl rozhovor v kavárně Měšťanské besedy.
Jak na režiséra Vláčila vzpomínáte?
Natočil jsem s ním pět filmů, další nevznikly, protože nám to zakázali. Byli jsme nejen spolupracovníci, ale i přátelé. Prožil jsem s ním všechny jeho útrapy včetně rozvodu nebo autohavárie. Seznámil mě s mou manželkou a byl nám i za svědka na svatbě.
Co pro vás znamená plzeňské Finále?
S filmem Adelheid jsem tu už vlastně potřetí. Poprvé to bylo na prvním ročníku v roce 1969 společně s Františkem Vláčilem. Pamatuji se, že jsme seděli zrovna v téhle kavárně. Když v roce 1989 festival obnovili, byl jsem opět pozván. Také jsem rád, že si na mě v Plzni vzpomněli a asi před čtyřmi lety mi tu udělali přehlídku filmů. Něco podobného se v Praze zatím nestalo. Takže v Plzni to mám tedy dobré.
Jste scenáristá a autor námětů. Jak se vám líbí po této stránce současné české filmy?
Abych pravdu řekl, nedívám se na ně, abych je nemusel pomlouvat. Žádný nový český film jsem neviděl neslyšel a vypínám televizi, když v ní nějaký jde. Pro mě skončil film asi v roce 1947.