Málokterého sochaře zná tolik Plzeňanů, i když si třeba nevybaví jméno. Je totiž autorem tak populárních a už klasických děl, jako jsou Medvědi v plzeňské zoologické zahradě nebo Hudba ve společenském domě Peklo. Váží si také svých prací Rodina, Energie a Vítání, které byly umístěny v Plzni na Slovanech, ve Skvrňanech a Doubravce. V plzeňském Velkém divadle neminete jeho medailony herců Terezie Brzkové, Eduarda Kohouta a Františka Kreuzmanna.

„Novou výstavu jsem nazval Jak šel čas a připravil jsem pro ni sochy, reliéfy, studie i fotografie,“ upřesňuje Břetislav Holakovský. „Těším se také na setkání a besedu na výstavě 15. srpna,“ dodává autor, který dosud s obdivuhodně mladistvým elánem sleduje kulturní život v Plzni i regionu. Jeho tvorba je známá v celé České republice, což dokládají mnohá jeho díla. „V životě mě fascinuje příroda, její vitalita a boj o přežití, ale i monumentalita a neustálá obnova,“ vyjádřil se sochař, čím je pro něho život stále poutavý.

close zoom_in Po roce 1989 vytvořil někdejší absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze u Jana Nušla a Bedřicha Stefana například sochu Prokopa Holého. V severočeských Chabařovicích byla umístěna jeho busta T. G. Masaryka a spolu s kamenosochařem Bartolomějem Štěrbou z Kozojed realizoval sochu svatého Antonína Paduánského v Ústí nad Labem.