Jako málokdo z baletních umělců Divadla J. K. Tyla v Plzni dosáhl takového významu v celonárodním měřítku, že je dodnes v řadě rolí pokládán za vzor. Má samostatné heslo i fotografii (podobně jako jeho manželka) v Českém tanečním slovníku. Sólistou plzeňského souboru byl plné čtvrtstoletí – v letech 1956 až 1982 – a nadále s divadlem spolupracoval jako choreograf. Diváci i odborníci si připomínají mimo jiné jeho Prince v Louskáčkovi, Gireje v Bachčisarajské fontáně, Truffaldina ve Sluhovi dvou pánů, z pozdější doby Escamilla v Carmen, Karenina v Anně Kareninové či mamá Simonu v Marné opatrnosti.