Projekt Na plzeňské paletě připravili manželé Jana a Marek Roštíkovi, zakladatelé občanského sdružení Svět podle Jakuba. Na tento rok naplánovali sérii výstav a aukcí, na nichž budou k vidění i k vydražení pomalované malířské palety. Výtěžek akce, na níž se podílejí členové Unie výtvarných umělců Plzeň, studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara i zakladatelé výtvarné skupiny Tvrdohlaví Čestmír Suška a Jiří David, bude věnován na druhou etapu záchrany Barbořiných varhan. Vzácný nástroj z roku 1721 vytvořil proslulý pražský varhanář Leopold Spiegel.

UMĚNÍ MÁ SMYSL

„Když jsme v roce 2010 založili Svět podle Jakuba, věděli jsme už, co chceme sdělit. Jen jsme hledali způsob. A k tomu nám pomáhali lidé, kteří k nám přicházeli. Na koncertě, který jsme toho roku pořádali, jsme se dozvěděli o špatném stavu unikátních barokních varhan v kostele sv. Barbory v Manětíně,“ vzpomíná Jana. „Varhanní stroj! Toho se Marek hned chytil,“ říká s úsměvem. Dodává však, že nakonec si oba uvědomili, že právě projekt záchrany vzácného hudebního nástroje je téma, na němž mohou studenti hudby ukázat své schopnosti. Mají možnost se právě na takovémto projektu naučit něco odevzdat, a když se to bude dařit, tak si potvrdí, že umění, s kterým tráví čas třeba od čtyř let svého věku, má nějaký smysl. „Je podle mě moc důležité, aby lidi pečovali i o své duchovno, aby si uvědomili, že kultura a především kulturnost každého z nás má velkou sílu, otevírá srdce a mysl lidí a tím může pomáhat,“ míní Marek.

Svět podle JakubaManželé Jana a Marek Roštíkovi pojmenovali sdružení podle svého syna. Muzikant Jakub tragicky zahynul v roce 2009 v USA, kde studoval hudbu. Jakub lidi spojoval a v tom pokračují i jeho rodiče. Vnímají, že Jakub je stále s nimi, a podněty, které k nim přicházejí, mohou být jeho poselstvím. Podle nich smysl lidského života nespočívá v jeho délce, ale v jeho přínosu pro ostatní. Svět podle Jakuba vznikl jako sdružení, jež má pomáhat studentům hudby rozvíjet svůj talent i vzdělání, inspirovat je a podpořit, aby získali schopnost orientovat se ve světě, ale neztratili přitom svou jemnou a tvořivou duši. Organizují koncerty,výstavy, setkání… K jejich nej-déle trvajícím projektům patří záchrana Barbořiných varhan z Manětína; kostel, v němž jsou varhany umístěny, má stejné jméno jako jejich dcera Barbora, která studuje hudbu v dánské Odense. K dalším jejich velkým projektům patřilo 5 řek. Dokázali dát dohromady pět skladatelů, kteří zkomponovali pro Plzeň, jež byla v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury, pět symfonických vět. Společně s pěveckým sborem je přednesl orchestr složený ze studentů hudebních škol z pěti evropských měst včetně hostitelské Plzně. Pěvecké sbory a orchestr dirigoval Norman Gamboa – pedagog, který vedl jejich syna Jakuba při studiu v USA.

A tak se do záchrany varhan pustili. Oslovili tři hudební skladatele. Ti složili Neobarokní suitu. Dali dohromady studentský komorní orchestr, který skladbu nastudoval, a uspořádali první benefiční koncerty. „Díky koncertům se nám podařilo o manětínské varhany upoutat zájem dalších lidí “ poznamenává Jana. Varhany si svou unikátností pozornost jistě zaslouží. „Kostel byl poutní a hřbitovní, byl otevírán jen občas, později byl dlouho zavřený a nikdo se o něj nestaral, neopravoval ho. Uchovalo se v něm baroko v nezměněné podobě. To samé platí i pro varhany. Mají stejný zvuk, jako měly v baroku, protože během staletí je nikdo nerenovoval,“ připomíná Marek. Rozpočet na jejich opravu činí tři miliony. Díky aktivitám sdružení již bylo nashromážděno tři čtvrtě milionu, a tak mohla být zahájena první etapa oprav. „Peníze jsou jak z našich benefičních koncertů i prvního ročníku Na plzeňské paletě a také z grantu Plzeňského kraje,“ vysvětluje Marek. Připomíná, že varhany patří manětínské farnosti a sdružení pomáhá s přípravou žádostí a s účastí v grantových řízeních.

NEČEKANÝ OBJEV

Právě na příběhu kostela sv. Barbory a jeho varhan je možnú ukázat, že Světu podle Jakuba se daří to, co si při svém založení předsevzal – spojovat lidi. Církev i město se pustily do oprav kostela a jeho okolí, takže vždy, když se v kostele koná nějaká benefiční akce, je něco nově opraveno. Třeba loni to bylo statické zajištění kostela a obnova vnějšího schodiště. A při každé akci, kterou sdružení pořádá, je kostel plný lidí.

A samy varhany se už svým zachráncům odměnily nečekaným překvapením. Jejich restaurátor Dalibor Michek ze Studének na Vysočině po rozebrání měchů našel zápisy, které svědčí, že měchy varhan jsou podstatně starší. Je jisté, že pocházejí ze 16. století. Tento nález dává tušit, že měchy manětínských varhan jsou možná nejstarší v republice. Odborníci z Národního památkového ústavu nyní bádají, odkud měchy pocházejí a jak se dostaly do rukou Leopolda Spiegela. Varhany teď čekají na druhou etapu oprav, k níž má dopomoci i letošní akce Na plzeňské paletě.

Přehled výstav a aukcí
Na plzeňské paletě 2018 už má za sebou aukci prvních osmi palet výtvarníků Anny Arnetové, Jany Boškové, Miloslava Čecha, Václava Česáka, Lucie Dynterové, Zdeňky Hranáčové, Jana Schýbala a Jiřího Vlacha. Výstava všech palet v Galerii Jiřího Trnky však trvá do 25. úno-ra, a tak si zájemci mohou díla prohlédnout a rozhodnout se, zda se o některá z nich budou v dalších aukcích ucházet. Vyvolávací cena je 5000 korun. Další výstava Na plzeňské paletě se koná v E-centru ČEZ Plzeň od 7. března do 20. dub-na. Na vernisáží s aukcí budou 7. března od 17 hodin dražena díla Martina Boudy, Anny Čečilové, Jana Dolejše, Kamily 'Hoji' Horákové, Evy Hubatové, Milady Hynkové, Matěje Jurkáčka, Alice Kopečkové, Elen Kudrové, Soni Lebedové, Jaromíra Nedorosta, Vladimíra Palečka, Iriny Slámové, Miloslava Tázlera ml. a Jaroslava Veseláka.

Do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mariánské Týnici na severním Plzeňsku výstava doputuje 2. května a zdrží se do 17. června. Vernisáž s aukcí začne první den výstavy v 17 hodin a zájemci se mohou ucházet o palety Kateřiny Bursíkové, Milana Ďuriše, Jany Frolíkové, Mileny Helusové, Marie Kasalické, Terezy Koutníkové, Petra Kutka, Petra Kutka ml., Miloslava Michalce, Karla Paška, Milana Plocara, Naděždy Potůčkové, Dany Raunerové, Heleny Vendové a Ivany Vyhnalové.

V DEPO2015 v Plzni se výstava uskuteční od 18. září do 31. října a po vernisáži, jež začíná v 17 hodin 18. září, se draží palety, jež zpracovali Jiří Degl, Václav Fencl Losenický, Magdalena Fialová, Josef Haring, Jan Jelínek, Milda Kasl, Marie Kohoutová, Petr Kozel, Květa Monhartová, Aleš Novák, Daria Plekhanová, Josef Pospíchal, Petr Ptáček, Čestmír Suška a Ivan Vala.

Závěr roku patří Domu hudby v Plzni, kde výstava potrvá od 7. listopadu do 18. prosince. Aukce zde budou dvě; v den zahájení od 17 hodin v ní bude možné získat díla Miloslava Čelakovského, Jiřího Davida, Gustava Fifky, Dagmar Fily, Lenky Hatašové, Jana Soukupa, Václava Siky, Zdenka Světlíka, Věry Šlechtové, Jiřího Špinky, Slávky Štrbové, Matyáše Tošovského, Jany Vobořilové, Marie Zajíčkové a Heleny Zelenkové Ottové.

Poslední den výstavy 18. prosince od 18 hodin budou dražena díla Mileny Kutkové, Marie Němejcové, Vladimíra Suchánka, Karla Syky, Barbary Šalamounové, Jany Vackové, Jany Vrtělové a Pavla Žiláka. A také palety, které se nevy-dražily na předchozích aukcích.

Díla vydražená během roku na výstavách zůstávají. Rozebrána budou až po skončení celé výstavní série.