Celý snímek v západočeské metropoli vznikal a měl tu i svou premiéru. Film je možné vidět na internetové adrese: http://www.andaro.cz

Co vlastně je Andaro?
Je to hraný animovaný film o slonech, dešti, dalekohledu a vůbec… Je to taková moje varianta na „kocourkovské“ příběhy a občas říkám, že je to inteligentně natočená blbost. Nemám žádné filmařské vzdělání a film vznikl spíš intuitivně, přesto si myslím, že po stránce scénáře, střihu i režie nedopadl tak úplně špatně. Ten film je asi takový, jaký jsem já – rád si hraju, třeba se slovy… tady pak s příběhem, s drobnými detaily, s vtípky. Mám rád originalitu a pozitivno, proto by mě asi nebavilo točit fádní filmy, jakých jsou filmové festivaly studentských a amatérských filmů plné.

Co znamená animovaný hraný film?
Jsou v něm použity oba principy: v animovaném prostředí, které velkou měrou vytvořila výtvarnice Irena Černá, jsou zasazené skutečné živé postavy. Točil jsem to před dvanáctimetrovým zeleným plátnem v podstatě stejným způsobem, jako vznikl třeba Matrix, s tím rozdílem, že místo velkého studia s profesionálním nasvícením, jsem plátno natáhl na házenkářském hřišti a točil za denního světla. Potřeboval jsem na to pět natáčecích dnů, tzn. - vzhledem k tomu, že všichni herci byli moji přátelé nebo známí, kteří ve všední dny chodili normálně do práce nebo do školy - tři víkendy. Před kamerou mi prošlo na čtyřicet lidí.

Měl jste už před Andarem nějaké zkušenosti s animovaným filmem nebo filmem vůbec?
Je to můj druhý film. První s názvem Strom jsem natočil před deseti lety, tzn. na podzim roku 1999, a byl to vlastně hraný film bez lidí. Místo lidí hrály jejich věci a lidi jako by byli mimo obraz. Tenhle princip a spojení obrazu, poezie a hudby zaujaly poroty na různých festivalech, takže jsem během roku 2000 nasbíral několik ocenění. A i když tam byla i nějaká první příčka, tak pro mě nejdůležitější bylo 3. místo na B16, mezinárodním festivalu krátkých filmů v Brně, a k tomu zvláštní cena za nejzajímavější zpracování příběhu, protože tam jsem mohl svůj film vidět mezi desítkami krátkých filmů z celého světa.

Tři roky po tomto filmu, v roce 2003, jsem pak vymyslel a natočil Andaro.

Pracoval jste jako kameraman. Ještě se této profesi věnujete?
Po tom, co se film Strom stal, dá se říct úspěšným na českých festivalech, jsem začal zvažovat, jestli se točením neživit. Pomalu jsem začal pracovat externě pro regionální, kabelovou a v současné době i jednu celoplošnou digitální televizi, a to jak za kamerou, tak u střihu. Jsou to různé publicistiky, reportáže a reklamní spoty. Ale to přišlo vpodstatě až po natočení filmu Andaro.

Film Andaro se rodil šest let. Co bylo během těch let nejtěžší, nejsložitější a nebo naopak nejkrásnější, nezajímavější. Z jakého důvodu to trvalo tak dlouho?
Myslel jsem, že film Andaro v létě 2003 sestříhám, ale můj počítač nezvládal náročné klíčování mnoha vrstev nad sebou. Trápil jsem se s tím dost, ztratil jsem hodně času, ale nakonec jsem to musel odložit. Někdy v roce 2005 jsem si pořídil nový počítač, ale ani on si s náročností Andara neporadil. S filmem to vypadalo bledě, všichni se ptali, kdy ho dokončím, a já jsem nebyl schopen jim odpovědět. Už mnoho let se mezi mými známými o filmu Andaro vědělo, ale nikdo ho nikdy neviděl. Zdálo se, že jsem skutečně stvořil „Legendu o Velkém Nic“.

Ale nakonec se zadařilo. Jak se vám to povedlo?
Od natočení uběhlo dlouhých šest let a já mám doma už třetí počítač v řadě – a to už je rok 2009. Někdy začátkem léta mě napadlo ještě jednou to s Andarem zkusit. A ono to najednou šlo, sice pomalu ale šlo… Pracoval jsem na něm celé léto, dny i noci, až jsem si mohl na konci září říct: Hotovo!

Kdo vám při tvorbě nejvíce pomáhal?
Při natáčení mi pomáhalo několik lidí, hlavně jeden z nich - Jiří Strnad, který mi půjčil kameru, pomáhal zajišťovat spoustu věcí. Na place pak hodně moc pomohli další – Irena Černá, Mína Kailová, Katka Jirásková, Míra Šípek nebo Lenka Jíšová se svojí taneční skupinou NoTa, která vymyslela choreografii pro andaronský lidový tanec.

Kolik film stál a z čeho jste náklady hradil?
V přímých nákladech stál film 20 000 korun z čehož jsme s Jirkou Strnadem sehnali polovinu od drobných dárců. Zbytek jsem musel zaplatit z vlastní kapsy a to v době, kdy jsem do ní měl docela hluboko.

Jaká byla spolupráce s herci?
Skvělá. Hodně mi pomáhalo, jak k celému projektu přistupovali, jak se nechali zblbnout mými nápady a ještě se tím bavili. Nechali se dobrovolně navléknout do pestrých šatů a sak, na hlavy narazit různobarevné paruky nebo obarvit vlasy sprejem, se kterým pak museli několik dnů běhat po Plzni či Praze, než se ho podařilo smýt. Skákali, běhali, tančili, otevírali a zavírali deštníky, fackovali se jen proto, že si to jeden potrhlý člověk s kamerou přál.

Chtěli herci honorář?
Samozřejmě nechtěli nic. Největší odměnou pro všechny byla ta pohoda při natáčení, zábava, kterou při tom zažili. A to šestileté „těšení se“ na výsledek.

Jaká ocenění film získal?
Film je na světě zatím krátce – premiéra se uskutečnila sedmého listopadu v Plzni – takže neměl moc příležitostí účastnit se festivalů. Ale na jednom se přeci jen v říjnu ještě před premiérou představil. Byl to zase už zmíněný mezinárodní festival v Brně, a získal na něm stejnou cenu jako kdysi můj první film, akorát že dnes se jmenuje Zvláštní cena pro nejzajímavější film.

V sobotu se Andaro chystá do Portugalska. Na festival? Jak se tam dostalo a budete ho na cestě doprovázet?
To je spíš taková recese. Mám tam kamarádku, které se Andaro hodně líbí a ráda by ho pustila Čechům a Slovákům, ale i Portugalcům. Zorganizovala proto projekci v jednom klubu poblíž Lisabonu. Nicméně portugalská premiéra to je. Určitě to tam zaskočím zkontrolovat – přichystali si na mě totiž živé spojení přes skype.

Chystá se Andaro ještě někam? Ať už v tuzemsku nebo v zahraničí?
Určitě, ještě se musím prokousat internetem a zjistit si zajímavé festivaly v Česku i ve světě. Překlad do angličtiny už mám. Projekci měl film na plzeňském festivalu Animánie. Rád bych ho zkusil přihlásit i na Anifest do Třeboně, i když nevím, jestli bude splňovat kritéria, protože je přeci jen hraný a ne striktně animovaný. V plánu je Polsko, kdy mám od polské porotkyně z brněnského festivalu přislíbený překlad do polštiny, a možná budu mít i italské titulky. Vypadá to docela zajímavě.

Je možné snímek vidět i v Plzni?
Film je, vzhledem k tomu že tu vznikl, s městem hodně spojený. Proto bych byl rád, kdyby se nějakým způsobem mohl objevit na plátně příští rok během festivalu Finále. Ale to teprve musím zkusit nějak dojednat. A určitě s Andarem podpořím naše město v kampani „Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“.

Chystáte nějaký další fiilm? Pokud ano, víte už, o čem bude?
Plánuji si od všeho odpočinout, protože práce na Andaru byla vyčerpávající fyzicky i psychicky a zasáhla i moje nejbližší okolí. I když o něčem už v souvislosti s Andarem přemýšlím. Ale samozřejmě, že v hlavě jsou i další nápady. Rád bych jednou natočil celovečerní film podle jedné úplně skvělé povídky českého autora, ale víc neprozradím, protože ta čeká na mě. :-) Ono je to celé o tom, jak může filmově nestudovaný člověk jako já získat několik milionů na film. A také mám fakt originální nápad na výborný americký dobrodružný sci-fi filozofický nejnákladnější velkofilm, ale ten ať radši natočí za mě Spielberg. Třeba bych mohl z honoráře za scénář natočit ten svůj (smích).