„Sbírka vznikla před více než sto lety hned při založení muzea a od té doby se rozšiřuje. Něco nám věnovali sami sběratelé, něco je z pozůstalostí těch, kteří zemřeli bez dědiců. A každý rok ji doplňujeme nákupy na aukcích nebo u starožitníků,“ říká Miroslav Hus. Část sbírky však byla rozšířena i díky nálezům pokladů. „Hned rok po mém nástupu do muzea byl nalezen velký poklad pražských a míšeňských grošů v Sytně u Stříbra,“ prozrazuje Miroslav Hus. Dodává, že nález pokladu ale není až tak velkou vzácností. „Mohu říci že téměř každých pět let se nějaký poklad v regionu najde,“ podotýká. Vysvětluje, že lidé poklady zakopávali ve válečných časech. „Tedy v období husitských válek, v době třicetileté války, v době sedmileté války v 18. století a dokonce i okolo roku 1848, v době rozvratu měnového systému,“ upřesňuje. „A tyhle poklady jak laici, tak archeologové při různých průzkumech, stále nalézají,“ říká a s úsměvem dodává, že většina pokladů pak končí u něj. Miroslav Hus mince čistí, určuje a popisuje. „Některé poznám hned, protože je mám už nakoukané. Někdy to je ale velký oříšek. Mince bývají vlivem prostředí a času opotřebované, písmo a reliéf už nebývají čitelné. A někdy se objeví i mince, které jsem ještě neviděl. Kdysi jsem jednu minci hodně dlouho nemohl určit. Po dlouhém pátrání v katalozích se ukázalo, že jde o ....... z Dánska,“ vypráví Miroslav Hus a dodává, že k nejstarším mincím, které byly nalezeny v našem regionu patří keltské a římské mince z doby před naším letopočtem.

Ve středověku byly mince nejčastěji raženy ze stříbra. Za Marie Terezie pak především mince nižší hodnoty začaly být raženy z mědi. Dnešní mince jsou z oceli a plátované jsou slitinou mědi a zinku.

Část sbírky mincí ZČM je přístupná veřejnosti. Je vystavena ve stálé expozici Pohledy do minulosti Plzeňského kraje v hlavní budově muzea v Kopeckého sadech v Plzni.

Do numismatické sbírky muzea patří i odznaky, medaile nebo žetony, takže celkový počet kusů, které patří do péče Miroslava Husa přesahuje sedmdesát tisíc.