Proč jste se rozhodl příběh filmu Kukuřičný ostrov vyprávět téměř beze slov?
Čerpal jsem zároveň ze svého profesionálního i osobního životního přístupu, který se dá jednoduše shrnout takto – pokud si lidé navzájem nerozumí beze slov, pak jim žádná slova nepomohou, a pokud si rozumí, není slov potřeba.

Co je hlavním poselstvím tohoto poetického snímku, který se celý odehrává na malém naplaveném ostrůvku, kde dědeček s dospívající vnučkou pěstují kukuřici?
Maličký ostrov je ve skutečnosti miniaturním modelem vesmíru, na kterém ukazuji věčné problémy světa: válku – příběh se odehrává v oblasti konfliktu, lidskou psychologii, lásku, generační rozdíly, uzavřený kruh a snahu dostat se z něj ven, boj o přežití a samozřejmě také boj člověka proti přírodě, což je hlavní téma zápletky.

Na filmu Kukuřičný ostrov prý pracovali lidé ze třinácti zemí. Máte rád takto heterogenní složení svých spolupracovníků?
Ano, nad filmovým setem vlálo třináct vlajek a mluvilo se třinácti jazyky. Důvodem ale není to, že bych měl kolem sebe rád různorodý tým, je to mnohem pragmatičtější. Pokud dostanete finanční podporu z cizí země, máte povinnost zaměstnat na natáčení lidi odtamtud. Pak se mi také ne vždy daří najít přímo v Gruzii filmové profesionály, které potřebuji, a tak je musím zvát z ciziny. Nakonec si však myslím, že rozmanitost štábu posílila univerzálnost tématu filmu.

Jaká je gruzínská kinematografie v porovnání s jinými zeměmi?
Pokud bychom se chtěli soustředit na charakteristiku gruzínské kinematografie, podtrhnul bych jedinečnou schopnost vykreslit život ironickým pohledem. Gruzie je země s bohatou kulturou a máme dlouhou filmařskou tradici. Film pro nás byl cestou, jak o sobě dát světu vědět. Avšak není to cesta bez překážek. Být filmařem bylo v Gruzii vždy těžké, a dnes to platí obzvlášť. Kinematografie není pro zemi prioritou a čím více úspěchů dosáhneme, tím více problémů nás čeká. Jakmile máte pocit, že jste dosáhli úspěchu, který by měl logicky vést k dalším profesionálním příležitostem, uvědomíte si, že to je jenom iluze. Velmi brzy opět spadnete dolů a musíte začít od začátku. Snažíme se, aby byl hlas Gruzie slyšet po celém světě, ale vláda, která k tomu má nástroje, nám v propagování země nepomáhá.

Film Kukuřičný ostrov uspěl na řadě festivalů, byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech v loňském roce dokonce vyhrál. Co pro vás tato ocenění znamenají?
Rozhodně největší poctou pro mě byla Hlavní cena na Mezinárodním Filmovém Festivalu Karlovy Vary a poté nominace na Oscara, ale nedá se říct, že bych při práci na filmu rovnou myslel na úspěch, který mi přinesou. To se musí stát samo o sobě, nezávisle na plánování nebo odhodlání. Upřímně, nejvíce jsem byl hrdý na to, že prostřednictvím těchto ocenění přináším také trochu slávy do své vlasti.

1 + (4 x 2) = Slovenské speciality

Filmový festival Finále Plzeň, jehož 28. ročník právě probíhá v Měšťanské besedě, promítne i současné slovenské snímky, které zatím na festivalu uvedeny nebyly. Divákům budou představeny obvykle ve dvojicích – odtud je tedy odvozen i vzorec 4x2, jenž se objevil v názvu sekce. Výjimkou je středa 29. dubna, kdy je uváděn jen jeden slovenský snímek, proto je v názvu i jednička.

Film Všetky moje deti o slovenském knězi, který se věnuje lidem na okraji společnosti, bude promítán spolu s Fongopolisem o mladém houslistovi ztraceném na nádraží, což je animovaný film, v němž je však hlavní role hraná. Uvedení těchto dvou snímků je plánováno na 28. dubna od 21:30 hod. Ve středu 29. dubna od 21:30 hod. na návštěvníky festivalu čeká Socialistický Zombi Mord, film začínající ve výzkumné stanici, kde byl vyvinut plyn na ničení armád nepřátel socialismu.

Ve čtvrtek 30. dubna od 17:00 hod. si pak zájemci o slovenskou kinematografii a milovníci hokeje vychutnají film s názvem 38. Jde o filmový projekt mapující tragickou nehodou ukončený život slovenské hokejové legendy Pavola Demitry, jež byl s úspěchem promítán i ve Spojených státech amerických, kde hokejista působil, a také na Slovensku, kde zaznamenal velký úspěch. Druhým snímkem je Checkpoint vyprávějící o chudé venkovské dívce, která si koupí vysavač foukající ven místo toho, aby nasával.

V pátek 1. května je připravená rovnou dvojitá dávka Slovenských specialit. Od 17:00 hod. je nasazen snímek o týrání dětí a o naší toleranci vůči násilí od známé slovenské dokumentaristky Zuzany Piussi, který má název Priamy prenos, a také Homo Ciris, portrét člověka, jež se rozhodne stát rybou. V posledním bloku 1. května od 21:30 hod. bude promítán film Polárnik, unikátní záznam z přechodu Antarktidy, a také Sneh, animovaný lyrický příběh ženy, která čeká na svou lásku, a muže, jenž v daleké zemi hledá dokonalou vločku.