„Bude to potřetí, co všechny tři dny zahrajeme na jednom místě za den nebo dva. Předtím to bylo na festivale v Hradci Králové a jednou v Praze. V Plzni to bude pravděpodobně naposledy,“ říká herec Jan Potměšil, který ztvárňuje Hamletova strýce Claudia. Kromě Shakespearova Hamleta mohou zájemci zítra v Měšťanské besedě zhlédnout také představení Claudius a Gertruda, jehož autory jsou Jiří Stránský a principál Kašpara Jakub Špalek. „Naše hra vypráví o tom, co všechno se stalo před začátkem Hamleta. Je mu jakýmsi prvním dílem,“ vysvětluje Špalek.

V pondělí pak elsinorskou trilogii doplní hra Toma Stopparda Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Námětem jsou osudy Hamletových spolužáků. Pozorujeme je v okamžicích, kdy s princem nejsou na jevišti.

A proč spolek nedá všechny tři kusy v jeden den? „Samozřejmě, že se to během něj dá odehrát, ale je to technicky náročné. Navíc je třeba také odpočívat. A myslím si, že když si dá divák mezitím pauzu, vůbec to neškodí,“ dodává Potměšil.

Smetanovské dny mají letos téma Itálie a Středomoří. Trilogie Elsinor spolku Kašpar má působit jako severská protiváha. Podle ředitele festivalu Ivana Jáchima už je vyprodána Mozartova opera Bastien a Bastienka a také koncert plzeňské filharmonie.

Kašpar chystá derniérovou smršť. Dorazí i do Plzně

Máte rádi Shakespearova Hamleta a zajímá vás, co událostem ze hry předcházelo? Pro vás je pak určena elsinorská trilogie, kterou v Plzni předvede Divadelní spolek Kašpar v čele s principálem Jakubem Špalkem.

Jak vlastně vznikl nápad rozvinout Hamletův příběh?
Pro napsání hry Claudius a Gertruda jsme se rozhodli, už když jsme připravoval Hamleta. Chtěli jsme divákům sdělit, že události předcházející hře o Hamletovi byly také silné. Text jsme psali zhruba rok. Náročné bylo vše domýšlet tak, aby to následně dávalo logiku. Co nás motivovalo a hnalo vpřed, byl fakt, že už jsme věděli, jací herci hrají v Hamletovi, a psali to pro ně. Scénář jsme s nimi konzultovali.

A jak vůbec na nový příběh reagovali?
Během toho, když jsme hru psali a zároveň se hrál Hamlet, jsme zjistili, že herci začínají hrát jinak. Vynořily se jim totiž zcela nové souvislosti a vztahy mezi postavami. Když jsme Claudia dokončili, museli jsme dokonce Hamleta trochu upravit tak, aby všechno přesně zapadalo.

Bylo vaším cílem Shakespeara nějakým způsobem přetvořit?
Ne. My jsme se nesnažili vymýšlet nějaké překvapivé nápady. Všechno jen logicky vychází z původní hry. Claudius a Gertruda řeší otázky, na něž se musíte ptát při zkoušení Hamleta. Takže vlastně automaticky vymýšlíte novou hru. Můžeme říct, že Elsinor je něco, co nemá v České republice obdoby a zřejmě se nejspíše nikdo do ničeho podobného ani nepustí. Takové věci se nedají dělat každý den.

A co na trilogii říkají diváci?
Těm, kteří zavítají na všechna představení, se otvírají úplně jiné spojitosti. Můžeme slíbit, že ten kdo uvidí Claudia a Gertrudu a pak půjde na Rosencrantze a Guildensterna, bude se v některých scénách smát, protože bude přesně vědět, co se v tu chvíli děje na druhé straně jeviště. Je to velký zážitek i pro nás. Pokud diváci na představení reagují, herci to na jevišti cítí. Pro nás je to mimořádná příležitost, na niž se vždycky těšíme.

Představení jsou součástí takzvané derniérové smrště. Co to znamená?
Tenhle termín už pronikl z našeho zákulisí do médií (smích). Každopádně ale na příští měsíce naprosto sedí. Mezi půlkou dubna a koncem května totiž bude derniéra sedmi titulů našeho spolku.

Včetně Richarda III.?
Ano. Derniéra Richarda je něco speciálního. Obávám se jí asi nejvíce. Bude to jedenáct let, co ho hrajeme. S Richardem je úzce spojen kus našeho divadelního života, je svědkem našeho vzestupu. Jeho nazkoušení pro nás byl obrovský krok, jeho úspěch velký dar. Opět se s ním představíme i v Plzni.