Mohl byste říci, jak vzpomínáte na natáčení filmu?
Vznikal v poměrně složité době. Má navíc takové téma, které se tenkrát příliš nenosilo. Také s tím byly patřičné problémy. Několik desítek let se film nesměl promítat.
Jak jste se těšil do Plzně na Finále?
Přiznávám, že je to v podstatě nahodilé, zavolali mi, zda bych se nezúčastnil. Obdivuji, že se taková akce v Plzni koná. Je to počin, který zatím není moc doceněný. Škoda, že se nemohu zdržet déle, hned po projekci odjíždím.
Zatím poslední film jste natočil loni. Byl jím snímek O rodičích a dětech. Chystá se pro vás nějaká další herecká příležitost?
Takhle to zatím stačí. Já už si nemohu dovolit moc plánovat. Jsem v takovém věku, kdy už přemýšlím o jiných věcech než o tom, kdy a na čem budu pracovat. To už není tak důležité.
Zažil jste natáčení filmů už v šedesátých letech, hrajete vlastně do teď. Jak byste popsal, jak se změnily podmínky pro filmování?
Samozřejmě technická úroveň postoupila hodně dopředu. Vzpomínám si ještě na naprosto jiné osvětlení, kamery i zázemí. Teď je vše technicky propracovanější, jednodušší. A hlavně rychlejší. To je i otázka financí. Každá promrhaná minuta na place stojí velké peníze. Na můj vkus se někdy až moc pospíchá, na úkor kvality.
Máte nějaký čerstvý filmový zážitek?
Asi by se týkal opětovného zhlédnutí nekterých starších věcí. Byla to díla slavných italských a amerických mistrů. Zajímalo mě, zda budou mít po těch letech ještě kvalitu. Ale dobré filmy dokáží přežít velmi dlouho.
