Ze sbírky děl, jež je unikátní svou kompletností, je na komorní výstavě v přednáškovém sále galerie v Pražské ulici, vystaveno přes 40 exponátů z dílny kdysi téměř zapomenutého plzeňského rodáka. Kromě četných ilustrací pro časopisy Ahoj, Rozruch a Mladého hlasatele je známý i svými ilustracemi knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Mezi jeho tvorbu patří rovněž celá řada reklamních a propagačních materiálů, a to například plakáty na pivo Pilsner Urquell, boty Baťa nebo pneumatiky Barum. Nechybí ani jeho komiksová bojovnice Amazona z 60. let. Právě ta paradoxně stála za koncem Konečného kariéry, když mu ji ukradl jeho přítel Petr Sadecký a po emigraci ji upravenou do podoby Octobriany vydal v roce 1971 v zahraničí. Konečný sice nedostal od komunistického režimu zákaz, až na občasné ilustrace v časopisech se ale ocitl prakticky bez práce. Sadecký také pod pseudonymem prodal Konečného ilustrace ke knihám Karla Maye.

Za svého učitele a génia Konečného považoval například známý český malíř a ilustrátor Kája Saudek, inspiroval i řadu komiksových tvůrců v dalších generacích.

„Konečný patřil do velmi silné ilustrátorské generace, která měla vzor ve Zdeňku Burianovi, a výstava jeho prací vznikla ze dvou důvodů. Za prvé jsme se chtěli zapojit do aktivit neúnavného propagátora Konečného díla Jana Hosnedla, druhým důvodem je, že jsme chtěli prezentovat naši kolekci jeho prací,“ uvedl při zahájení výstavy ředitel galerie Roman Musil.

Jan Hosnedl se ke Konečného dílu dostal v roce 2004, kdy v archivu gymnázia na Mikulášském náměstí našel jeho karikaturu profesorského sboru Kulometná rota. „Dílo Bohumila Konečného je pro mě srdcovka, na knihách s jeho ilustracemi jsem vyrůstal. Překvapilo mě, že tehdy jeho jméno téměř nikdo neznal, a tak jsem se o něj začal více zajímat. Je pro mě potěšením, že se teď o jeho dílo bude starat také Západočeská galerie,“ řekl Hosnedl, který aktuální výstavu připravil s Evou Skořepovou.

Hosnedlovy aktivity přitom nekončí jen touto výstavou trvající do 28. listopadu. V pátek 1. října bude v 17 hodin odhalena pamětní deska Bohumila Konečného na jeho rodném domě ve Skrétově ulici 47. Navazovat bude o den později otevření naučné stezky Krajem Bohumila Konečného. Akce začíná ve 13 hodin na tábořišti Kobylka u Liblína. Se čtyřmi zastaveními povede přes Liblín, soutok Berounky a Střely na Piplův mlýn, kam Konečný jezdil od 40. let až do smrti a kde vznikla například slavná obálka časopisu Vpřed s Rychlými šípy (1946). Piplův mlýn se otevře i veřejnosti a budou tam vystaveny reprodukce Bimbova díla. Druhá výstava bude přichystána na Kobylce, kde při koncertu skupiny Démophobia (17.30 hodin) bude mít premiéru klip s písní o plzeňském rodákovi.

Doprovodný program výstavy

14. 10. 2021 od 17 hod.: beseda s Mgr. Janem Hosnedlem a promítání filmu Bimba – příběh zapomenutého malíře (scénář a režie Ladislav Moulis)

10. 11. 2021 od 17 hod.: přednáška Bimba vs. Octobriana – přednáší doc. Mgr. Tomáš Pospiszyl. Ilustrátor Bohumil Konečný se ve světě proslavil postavou, kterou vlastně ani nevytvořil: komiksovou hrdinkou Octobrianou. Jeho kresby se bez jeho vědomí staly předmětem úspěšné mystifikace.