Plzeň je jedno z míst, kam se velmi často vracíte, nebojíte se toho, že po takové době přijde méně lidí a pro zdejší publikum budete ohraní?

Dobře si poslední koncert v Plzni pamatujeme. Půlka lidí o sobě nevěděla a máme velké pochybnosti, zda si jej vůbec pamatují. Ale studenti říkali, že přijdou na opravný termín.

Ve většině vašich písní se kříží humor s vážnými tématy, kde berete inspiraci? Jsou některé z těch příběhů skutečné?
Spojovat vtipné věci s vážnými jsme se naučili již v adolescentním věku, kdy dva současní členové kapely působili v dramatickém kroužku a další dva s trošku horším prospěchem chodili s cirkusem. Odtud se načerpalo nejvíce inspirace. A zda jsou naše příběhy skutečné? Tento určitě.

Pro mnoho lidí jsou vaše texty moc odvážné – setkali jste se někdy s tím, že by se někdo tento pro vás typický prvek snažil omezit?
Určitě například minule nás omezovala auta, kvůli kterým jsme museli zaparkovat náš autobus 2 km od pódia a aparaturu jsme nosili jako takoví debilní mravenci na svých hřbetech.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Slavíte dvacet let existence, co byste chtěli dělat za dalších dvacet?
Věnovat se vnoučatům, sedět na zápraží a na sousedy pokřikovat: „Sousede, nezajdeme na jednu plzničku?"