Na festival Finále oblíbený herec dorazil kvůli snímku Pevnost, v němž ztvárnil hlavní roli. Zúčastnil se diskuze po skončení projekce. Z debaty byl ale poněkud zklamaný.

„Upřímně řečeno ani mě kvůli tomu nemrzí, že musím odjet tak brzy. Přišlo tam nějakých osmnáct lidí. Večer na mě v Praze čeká vyprodané Národní divadlo,“ pronesl.

Černobílý film Pevnost měl premiéru v roce 1994. Setkává se v něm atmosféra šedesátých let s nadějí i neznámem let devadesátých. „Mnohým lidem se možná zdá, že se film jakoby vrací do šedesátých let. Já ale myslím, že má obecnou platnost,“ poznamenává Donutil. „Vypovídá o vůli setrvat ve vlastní identitě,“ upřesňuje a dodává, že filmové prostředky, které Drahomíra Vihanová zvolila, její záměr ještě umocňují. „Nejde jen o to, že snímek je černobílý, ale i o zvukovou stránku,“ pokračuje Miroslav Donutil.

Tato část filmu vznikla především proto, že do hlavní role byl obsazen maďarský herec György Cserhalmi (o více než deset let později si zahrál v Želarech režiséra Ondřeje Trojana). „Mluvil pouze maďarsky, takže komunikace při natáčení byla obtížná a Drahomíra pak musela zvuk dodatečně dotáčet. Proto vznikla svébytná zvuková stopa,“ vysvětluje Miroslav Donutil.

Ve filmu ztvárnil jednu ze svých posledních filmových rolí herec Josef Kemr, který zemřel v lednu roku 1995. „Několik let jsem s ním seděl v šatně Národního divadla a vím, že hereckému řemeslu obětoval celý svůj život. Přál si zemřít v divadle, nejlépe na jevišti. V posledních měsících se k tomu chystal každý den, ale toto přání se mu bohužel nesplnilo,“ vzpomíná Miroslav Donutil na herce Josefa Kemra.

Projekce se konala v rámci pocty režisérce Drahomíře Vihanové, kterou jí letošní Finále vzdává.