„Byla jsem velmi překvapena. Cenu jsem absolutně nečekala, protože detektivky obvykle odměny nezískávají. Myslím, že mé překvapení na mě bylo vidět i v okamžiku, kdy jsem přebírala cenu," vzpomíná teď už s úsměvem na slavnostní okamžik v obřadní síni radnice města Plzně, kde byly 11. listopadu slavnostně vyhlášeny výsledky Ceny Bohumila Polana za rok 2015.

Jde o již několikáté významné literární ocenění autorky. Její kniha Mrtvá z golfového hřiště se již pyšní cenou za román roku Akademie Blinkr. V minulosti také Daniela Kovářová získala cenu časopisu Plž (Plzeňský literární život) za kypření literární půdy, loni její kniha Advokátka v šoku obdržela čestné uznání v soutěži O cenu Miloslava Švandrlíka pro humoristické knihy. A úspěch zaznamenala už v šestnácti letech, kdy se její první sci-fi povídka probojovala do finále Ceny Karla Čapka. Prý má od té doby slabost pro jiné světy.

Daniela Kovářová vnímá svět kolem sebe jako inspiraci

Rozmýšlela jste se dlouho, zda své dílo do soutěže přihlásíte?
Příliš jsem se nerozmýšlela, i když jsem v ocenění nedoufala. Už v předchozích letech jsem své knihy do této soutěže přihlašovala.

Ti, kdo se ucházejí o Cenu Bohumila Polana, musejí být spjati se západočeským regionem. Co rodilou Ostravačku přivedlo na Plzeňsko a jaký vztah k tomuto kraji získala?
V roce 1987 jsem skončila Právnickou fakultu v Brně a chtěla jsem být advokátkou. V té době ovšem nebylo možné si otevřít kancelář. Museli vás přijmout do Krajského sdružení advokátů, což bylo ve Slezsku nebo na Moravě pro ženu takřka vyloučeno. A tak jsem se stěhovala přes celou republiku za prací a za svým budoucím mužem do Plzně a první rok dojížděla do advokátní poradny v Klatovech. Plzeň a její okolí jsem si od té doby zamilovala, a když před několika lety soutěžila s Ostravou o titul Evropského hlavního města kultury, měla jsem v srdci velké dilema, komu mám fandit.

Oceněná kniha je detektivka a vy jste advokátka. Jak moc jste při psaní čerpala ze své praxe?
Řadu let vedu advokátní praxi zaměřenou na rodinné vztahy a právo rodiny. Zdá se mi, že všechny konflikty vznikají ze vztahů a z toho, že se na nich málo pracuje. Vlastně všechny mé knihy i povídky popisují vztahy, a tak ze své práce velmi často čerpám. I když přiznávám, že skutečné konflikty a právní problémy jsou zejména zdrojem pro mou odbornou publikační činnost. V povídkách a románech se realitou spíš jen lehce inspiruji. Svět kolem mě je plný inspirace, nasávám ji v tramvaji nebo v kavárně, všude, kde spolu lidé komunikují. Proto věřím, že budu mít i v budoucnu spíše více než méně podnětů.

Co vás k psaní přivedlo?
Píšu od dětství. V šestnácti letech jsem začala psát sci-fi povídky, které vycházely ve fanzinech, tedy časopisech pro scifisty. To bylo ještě před rokem 1989, takže mnohé vyšly samizdatově. V roce 2008 onemocněla moje sestra a svou první knihu Minutové povídky, což byl soubor vědeckofantastických a hororových povídek, jsem jí věnovala, abych ji podpořila. A pak už mi každoročně vycházela kniha a letos v říjnu jsem pokřtila svůj desátý titul – román o zločinu Smrt v justičním paláci. Nejpravdivější vysvětlení, proč píšu, je následující: nemůžu si pomoci, jsem neklidná, nerada odpočívám, stále něco vymýšlím a něco ve mně mě nutí, abych psala. I když přiznávám, že nyní se k nutkání přidává i termínová svázanost. V posledních letech vycházejí mé knihy v nakladatelství Mladá fronta a snažíme se vždy vše načasovat tak, aby kniha vyšla na podzim a mí přátelé a čtenáři ji měli jako vánoční dárky.

Už chystáte další knihu a můžete prozradit, o čem bude?
V oceněné knize jsem si vymyslela dvojici hrdinů – detektiva Šimona a tiskovou mluvčí Gábinu, která mu trochu pomáhá, strochu ho svádí a trochu ničí. Letošní kniha Smrt v justičním paláci je vlastně jejím velmi volným pokračováním. A tak poté, co jsem získala Cenu Bohumila Polana, cítím povinnost s dvojicí pokračovat. Moje další kniha má pracovní název Matkovražedkyně a opět půjde o vyšetřování jedné smrti. Paralelně připravuji humoristickou knížku s podtitulem Jak se žije padesátkám. Druhá polovina mého života po oslavě těchto kulatých narozenin je totiž pro mě velká legrace. Letos na jaře jsme se zpěvačkou Vlaďkou Bauerovou uspořádaly na toto téma pořad, který měl mezi ženami i muži takový úspěch, že z jednoho nápadu bude kniha…