Mají na kontě dvě desky, obě jsou vynikající a také mraky fanoušků, nebo spíš zástupy fanynek. Mladá krev a senzace tuzemské klubové scény se ve čtvrtek zastavila v Plzni, aby zde v zaplněném klubu Buena Vista předvedla průlet svou diskografií s důrazem na letošní desku Someone With A Slow Heartbeat.
Třinečtí Charlie Straight v Plzni předvedli, že ovace, provázející jak jejich diskografii, tak především živé koncerty, jsou oprávněné. Obratně na podiu střídají několik poloh. Chvílemi působí křehce a melancholicky laděné skladby přímo vybízejí, aby nad hlavy dívek v prvních řadách vystřelily ruce se zapalovači, aby o pár chvíli později frontman Albert skotačil po podiu s konfetami v ruce, tak jako to kdysi dělal Chris Martin z Coldplay, jejichž vliv, a celkově odkaz na britskou kytarovou scénu, je v písních Charlie Straight nezanedbatelný.
Více jak hodinu trvající koncert, kdy si samozřejmě první řady vydupaly přídavek, mi vlastně již poněkolikáté ukázal jednu věc. Charlie Straight jsou oprávněně na tuzemské scéně bráni jako kapela, jejíž hudební nadání, skvělá angličtina a také živelné a strhující koncerty se snoubí v jeden fungující a šlapající celek.
Dvě desky jsou pro ně dobrá zásobárna písní na koncerty a to, že umí vytvořit vynikající atmosféru, se zaplněná Buena Vista přesvědčila. Jen škoda, že jeden z nejsilnějších momentů koncertu, když Albert v neuvěřitelně mrazivě vygradované písni Something New vezme do ruky paličku a na přistavěný činel do ní energicky buší, aby záhy vzal do ruky konfety a zasypal jimi první řady, nezvládl osvětlovač zrovna dvakrát dobře nasvítit a jeden ze stěžejních momentů koncertu tak naprosto zabil. Kromě tohoto neduhu snad ani nejde koncertu Charlie Straight nic vytknout. A to nejsem holka.
