Straussova nejslavnější opereta Netopýr s orchestrem, sborem a baletem na scéně Velkého divadla – a naproti tomu jednoaktová Mozartova opera Bastien a Bastienka se třemi sólisty a klavírem ve foyer. A přece lze toto zdánlivě absurdní srovnání provést. Zatímco režijní úprava i výkony některých sólistů v Netopýrovi byly pro mnohé zjevně rozčarováním, provedení opery dvanáctiletého Mozarta svůj cíl – zaujmout především dětské diváky – naplnilo za daných podmínek na výbornou.
Nastudování Bastiena a Bastienky se představilo publiku poprvé v neděli 6. března v rámci festivalu Smetanovské dny. S nápadem uvést tento milý titul přišla dlouholetá sólistka plzeňské opery Lilka Ročáková–Rybářová, která dílo také upravila a chopila se i režie. Zdařile se vyrovnala s řadou handicapů – s omezeným prostorem foyer Velkého divadla, s absencí orchestru a se skromnou výpravou, kterou tvoří jen kostýmy a jediná bílá lavička.
Pro sólové party měla režisérka „pouze“ tři mladé členy plzeňského operního sboru, ale ti se uvedli v jednoduchém příběhu herecky sympaticky a pěvecky ještě lépe. Petra Tionová (Bastienka), umělecky nejzkušenější Ivana Klimentová (Bastien) a Miroslav Bartoš (Colas) zpívali precizně, slova českého překladu jim byla rozumět a potvrdili své možnosti v operním repertoáru. Jejich úspěchu by však nebylo bez hudebního nastudování a klavírního doprovodu Ivany Janečkové, ale jistě ani bez spolupráce šéfdirigenta opery Divadla J. K. Tyla Ivana Paříka a podpory šéfa souboru Jiřího Pánka. Šťastně interpretovaná Mozartova „dětská“ opera je v Plzni zábavná a při premiéře diváky viditelně potěšila.
