Plzeň – Zaniklé vsi, kosti zvířat, dělové koule i hrnce s poklady. To vše může být objeveno a zkoumáno v rámci archeologie konfliktů, jíž se věnují Západočeská univerzita i Západočeské muzeum. Výsledky svých výzkumů v několika lokalitách právě prezentují v Národopisném muzeu Plzeňska, kde byla v druhé polovině října otevřena výstava s názvem Archeologie třicetileté války v západních Čechách.

Nevybuchlý granát

„Výstava názorně předvádí, jak archeologie přispívá k poznání událostí třicetileté války i každodenního života tehdejších obyvatel," říká kurátor výstavy a archeolog Jiří Orna. Upozorňuje, že archeologové zkoumali a prezentují tři oblasti. První je archeologii bojišť. Sem patří například výzkum dvou bitevních polí na Tachovsku. U Rozvadova se vedla krvavá bitva na hranici západních Čech s Horní Falcí v roce 1621. Zde nalezená kolekce munice z pěchotních zbraní představuje nejucelenější soubor tohoto typu na území naší republiky. Z tohoto 'Krvavého pole' pochází také nález nevybuchlého granátu o váze čtrnáct kilogramů.

Další zkoumané bitevní pole je u Třebele, kde se střetly v roce 1647 švédská armáda s císařskými sbory. Není jistě bez zajímavosti, že archeologické výzkumy v těchto lokalitách započaly už v druhé polovině 80. let minulého století.

Zaniklé vsi

Druhá prezentovaná oblast je zaměřena na zaniklé vsi. Upozorňuje na ně velkoformátová mapa umístěná naproti vchodu do výstavních prostor. Michal Preusz z katedry archeologie ZČU uvádí, že nejvíce vsí zanikalo v posledním desetiletí třicetileté války, kdy do Čech vtrhli Švédové. Ti se do země dostali přes Krušné hory, dobývali královská města, hlídali strategické cesty a v jejich okolí plundrovali vsi. Proto je mnoho zaniklých vsí právě na Rokycansku, jež se nachází na spojnici mezi Plzní a Prahou. Výzkum na Rokycansku probíhal v zaniklých vsích Cetkov, Rovný a Bukov.

Do této oblasti patří i výzkum zaniklého areálu špitálu s kostelem sv. Máří Magdaleny v plzeňské lokalitě U Zvonu. Areál byl zničen hned na počátku třicetileté války v roce 1618. Pokyn ke zničení dal velitel císařské posádky bránící město při jeho obléhání protestanskými vojsky generála Mansfelda.

Poklady

Také ve třetí části výstavy, pro návštěvníky možná nejlákavější, se objevuje jméno generála Mansfelda. Je věnována válečným pokladům neboli depotům.

A právě tzv. Mansfeldův poklad nalezený v Plzni v domě na západní straně náměstí Republiky v roce 1912 patří k těm nejznámějším. „Šlo o jeden z nejcennějších mincovních depotů nalezených v Čechách. Bohužel se poklad nepodařilo získat do muzejních sbírek, byl rozprodán v cizině," uvádí Jiří Orna a dodává, že Západočeské muzeum má ve svých sbírkách pouze nádobu, v níž byl uložen.

V této části výstavy je k vidění i mapa pokladů, a tak se návštěvníci dále dozvědí, že válečné poklady byly nalezeny např. v Bukovci, Bezděkově, Kašperských Horách či Kralovicích. „Tyto nevyzvednuté cennosti svědčí o tragickém osudu svých původních majitelů," poznamenává Jiří Orna. Výstava v muzeu potrvá až do konce února příštího roku.