Sotva sto šedesát centimetrů, nezaměnitelný hlas a milý úsměv. Přesně taková je Anastacia, zpěvačka původem z Ameriky, která je ale známá především v Evropě. A přesně takovou si ji budu pamatovat z našeho setkání, které předcházelo jejímu pražskému koncertu.

Když jsem se dozvěděla, že jsem jako první z republiky správně odpověděla v soutěži, jejíž vítěz se měl osobně setkat s Anastacií, nevěřila jsem. Seděla jsem u monitoru počítače a nevěřícně četla mail stále dokola.

Za týden nastal den „D“ a my se s kamarádkou Lenkou vydaly do Prahy. Podle instrukcí pořadatelské agentury jsme se dostavily ke zvláštnímu vchodu, kde jsme dostaly vstupenky na koncert a další informace o setkání. Trochu mě zklamalo, že Anastacia bude podepisovat pouze jednu věc, kterou si vybereme, protože jsem jako správný fanoušek měla nachystáno několik podpisových kartiček a cédéčko. Jak nám bylo řečeno, pokud předložíme více než jednu věc, Anastacia se zvedá a odchází.

Následovat mělo skupinové focení – další zklamání. Kromě nás byl totiž u vchodu připraven i fanklub s obrovským plyšovým Krtečkem oblečeným v tričku s obrázkem zpěvačky. Čekali jsme hodinu, než nás rozdělili na dvě skupiny po osmi lidech a odvedli do šatny.

Z nějakého mně neznámého důvodu se mi ve dveřích roztřásla kolena, ačkoliv z lidí žádnou fobii nemám ani v nejmenším. „Už ji vidíš?“ ptala se kamarádka. Musela jsem se vyhoupnout na špičky, abych drobnou zpěvačku mezi lidmi vůbec zahlédla. Nakonec jsem stála přímo naproti ní a měla tak možnost si ji pořádně prohlédnout.

„To je ona. Zpěvačka, která prodala tolik cédéček, že by každý v republice musel mít doma tři její alba. Roky jí vídám v časopisech a teď stojí přede mnou,“ říkala jsem si v duchu. Opálená blondýnka s krásně zapletenými vlasy se neustále usmívala a prohlížela si nás s úplně stejným zaujetím jako my ji. Chvíli trvalo trapné ticho, protože zatímco my jsme čekali, že si k nám stoupne kvůli slibované skupinové fotografii, Anastacia měla ve skutečnosti úplně jiný plán. Chce se fotit s každým zvlášť. „Sláva! To je mnohem lepší,“ zajásala jsem. Promotérka se v tu chvíli začala omlouvat, že její vyjádření špatně pochopila.

Focení bylo poměrně rychlé. S každým dvě fotografie, podpis a hotovo. „Užijte si show, ať se vám líbí,“ přeje nám zpěvaččin bodyguard a manžel v jedné osobě a otevírá nám dveře šatny. Poslední úsměv a jde se na koncert. Celá procedura netrvala ani čtvrt hodiny, ale zážitek to je na celý život. Koncertní show hodná světové hvězdy byla potom už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Na jevišti stál celou dobu také Krteček.

Martina Němcová