Před třinácti lety odešla Petra Szeszula bádat na vyhlášenou lékařskou univerzitu na předměstí Stockholmu Karolinska Institutet. Ve Švédsku již zůstala. Vyhovovalo jí zde mimo jiné k ženám benevolentnější a rovnoprávnější prostředí v pracovní sféře. „Dost často tu vidím, že na mateřskou jdou muži, včetně úspěšných vědců. Mateřská tu trvá rok a půl a partneři si ji mohou libovolně rozdělit, nicméně minimálně čtvrt roku musí mít ten druhý,“ líčí. Mateřskou si tu jde vybírat  třeba i po jednotlivých dnech po dobu několika let. Matka – vědkyně tu tak má mnohem více možností, jak si zachovat kariéru.

Z akademické sféry se Petra Szeszula rozhodla odejít do komerční, což nebylo snadné. Chtělo to prý zcela změnit myšlení. „V akademickém světě člověk žije uzavřen v určité bublině a když vyleze do normálního života, zjistí, že důležité jsou úplně jiné věci, než publikovat článek v ceněném odborném časopise,“ říká. Najít práci, v níž by člověk uplatnil své vysoce odborné znalosti, prý není vůbec jednoduché. Ona to tedy vyřešila po svém a postupně založila několik biotechnologických startupů.

Gynekologické vyšetření. Ilustrační foto
U rakoviny vaječníků je důležité testování. V Česku zatím vázne

Pochvaluje si, že ve Švédsku jde akciovou společnost založit snadno a rychle. „Nemusela jsem na žádný úřad, všechny formuláře jsem vyplnila online, trvalo mi to asi hodinu.“ Pak už jen stačilo složit vstupní kapitál, který nově činí jen 25 tisíc švédských korun, což činí necelých šedesát tisíc českých korun. „To je pro vysokoškoláka spíše podprůměrný měsíční plat. Založit firmu tu může v podstatě každý. Navíc přes státní či regionální agentury lze do začátku získat celkem významnou podporu,“ podotýká.

V roce 2019 spoluzakládala svůj první významnější startup, švédskou společnost Andning Med. S kolegy si při výzkumu na jedné poliklinice všimla, jak pacienti s astmatem špatně inhalují léky. Zjistili, že až osmdesát procent astmatiků používá inhalátor chybně. Medikamenty jim pak nezabírají a doktoři zpravidla předepíšou silnější a tak to jde stále dál. Jejich firma proto vyvinula na inhalátor nástavec. Na něm jsou všechny důležité kroky popsány (vydechnout, inhalovat, zadržet dech…) a u každého se rozsvítí zelená či červená kontrolka, podle toho, jestli ho pacient provedl správně, či nikoliv.

Jejich přístroj jde navíc spárovat s mobilem a speciální aplikace ukáže, jak dobře či špatně člověk své léky používá. „Sestra si pak může projít data i daleko do historie a zjistit, jestli se pacient cítí špatně, protože potřebuje silnější dávky, nebo proto, že přístroj používá chybně, dokonce i v jakých krocích chyba nastává,“ popisuje Szeszula. Nyní se připravují na klinickou studii, aby pomůcka dostala certifikaci a mohla se prodávat na evropském trhu. To by se podle jejích odhadů dalo stihnout za rok a půl.

Minimozky by mohly rekordně urychlit vývoj léčiv

V roce 2020 Petra Szeszula založila další startup. Firma BrainZell se věnuje vývoji buněčných modelů lidských mozků. Stačí k tomu lidská buňka z kousku kůže nebo kapky krve. V laboratoři se vrátí do svého původního stavu a stane se z ní kmenová buňka. Z ní se pak může stát jakýkoliv orgán. „My jí řekneme, aby vyrostla do části mozku, tzv. minimozku,“ upřesňuje. Jedná se o simulace částí lidských orgánů, zvané organoidy. Napodobit shlukem buněk mozek patří k těm složitějším úkonům, s játry či srdcem to prý jde mnohem snadněji. Organoidy by snad již brzy mohly nahradit pokusná zvířata při testování léčiv. Nejde jen o to, že by se laboratorní myši, morčata či králíci nemuseli trápit leckdy bolestivými zkouškami. Tyto testy jsou navíc značně nepřesné, neboť co funguje na zvířatech, často nefunguje na lidech. „Zvláště je to vidět u neurologických onemocnění, protože lidskému mozku ještě vědci moc nerozumí. A myší či potkaní mozek je navíc úplně jiný. Takže ve výsledku jen šest procent vyvíjených léčiv uspěje a dostane se až k pacientům,“ vysvětluje česká vědkyně.

Jelikož minimozek pochází z lidských buněk, testování by bylo mnohem přesnější. Tři měsíce tento organoid roste, přibližně další rok se ho daří držet při životě a mohou se na něm zkoušet léčiva. Tuto možnost zatím může využívat jen akademická sféra pro teoretické bádání a čeká se, až zákony uznají testování na organoidech jako platné stádium před testováním na lidech. Nejblíže schválení jsou zatím Spojení státy.

Melanom je nejagresivnější forma rakoviny kůže.
Nádorů kůže přibývá. V ohrožení jsou i řidiči kvůli otevřeným okýnkům

„Myslím, že to pak bude znamenat obrovskou revoluci ve farmacii. Zcela zásadně se zvýší rychlost vývoje léčiv a jejich cesta k pacientům. Dnes trvá vyvinutí léčiva deset až patnáct let, takto bychom mohli mít hotovo třeba za rok,“ líčí vědkyně. „A umožní nám to testovat i nové věci, o nichž dnes ani nejsme schopni přemýšlet,“ pokračuje nadšeně. Výzkumníci jsou dnes schopni z malých napodobenin orgánů sestavit v podstatě celé lidské tělo. Tuto revoluci ve farmacii cítí i švédská inovační agentura Vinnova, která Petřině firmě BrainZell udělila grant v řádech milionů švédských korun na komercializaci tohoto produktu, tedy aby minimozky dokázali vyrábět sériově. Její společnost na tom spolupracuje s dvěma švédskými univerzitami a je na dobré cestě. Věří, že produkt by se mohl za nějaké dva roky začít používat.

Přestup z univerzity do světa byznysu se zdál riskantní, dnes by už ale Petra Szeszula neměnila. „Soutěž o zákazníka na trhu mi přijde mnohem svobodnější než boj stovek doktorandů o jedno akademické místo. Navíc vědeckým článkem v odborném časopise můžete pomoci nějakému objevu za deset let, a nebo taky vůbec ničemu. Ale váš vynález v komerční sféře se může používat po jeho schválení okamžitě a hned pomáhat pacientům,“ dodává.