Kliknutím zvětšíteKdyž se přírodovědci snaží co nejvíce přiblížit k divokým zvířatům, využívají robotické pomocníky, často maskované jako kameny. U ptáků je však toto pozorování o chlup složitější, kvůli jejich létání. Jedním ze způsobů umožňujících sledovat jejich chování za letu je obojek s kamerou připevněný na části těla odchyceného kusu. Výzkumníci z Institutu hornictví a technologií v Novém Mexiku však vymysleli nový způsob, jak se k těmto opeřencům přiblížit. Využívají k tomu jejich uhynulé druhy.
„Místo umělých materiálů pro stavbu dronů můžeme použít mrtvé ptáky a přetvořit je na technologická zařízení,“ řekl pro server New Scientist vedoucí studie Mostafa Hassanalian.
Z mrtvých opeřenců se v podstatě stávají špionážní drony, které vypadají a dokonce létají s pomocí křídel nahoru a dolů úplně jako živí jedinci. Jediným rozdílem je, že mají motorické srdce a jejich pohyb ovládá lidská obsluha sloužící jako mozek. Svou takzvanou ornitoptéru specialisté představili na fóru SciTech 2023, které pořádá Americký institut letectví a kosmonautiky.
Přirozený vzhled i chování
Vědci sestrojili ornitoptéru tak, že do preparovaného těla holuba vložili elektronicky napájené mechanické součástky, které umožňují provádět téměř věrohodný pohyb křídel, a tím dokážou mrtvou schránku rozpohybovat. Aby se ujistili, jakým způsobem bude dron fungovat v praxi, vyzkoušeli na něm aerodynamický simulátor. „To nám umožnilo využít mávací mechanismy v křídlech,“ vysvětlili podle serveru Interesting Engineering ve své studii.
Drony z mrtvých ptáků:
Podle portálu New Scientist také zdůraznili výhody použití skutečných pozůstatků oproti uměle vyrobeným napodobeninám. Zejména díky svému lehkému tělu a pružnému peří mohou ptáci snadno manévrovat. Stejných výsledků nyní chtějí vědci dosáhnout i v případě, kdy z těl opeřenců udělají kompaktní drony. Experti se snaží, aby zařízení dokázalo obratně prolétnout vyznačenou trasou, podobně jako živý exemplář. Jedná se však o funkci, která ještě potřebuje kalibraci. Přístroje zatím neumějí příliš dobře létat.
Další významnou výhodou ornitoptéry je maskování. Ve vzduchu vypadá jako skutečný pták, a tak specialisté doufají, že ostatní opeřenci budou zařízení ignorovat. To by mohlo usnadnit pozorování jejich chování v přirozeném prostředí. Počítají však s tím, že pokud by někdo na bezbranný dron zaútočil, nevyhne se poškození.
Ptáci ale nakonec nemusí být jediní, kteří si dronu nebudou všímat. Podle tvůrců se mechanické zvíře může využít i pro špionážní účely armády, zpravodajských služeb nebo vlády. Primárně je však zařízení určeno právě pro ornitologii.
Výroba ptačích dronů je navíc obtížná. Jde o prototypy, které ještě potřebují značně doladit. Hassanalian přiznal, že je nutné vylepšit kloubové spojení křídel pro přirozenější a pružnější pohyb. Dále je nutné upravit převody, aby se zajistil tišší chod zařízení. Taky chce přidat nohy, což ornitoptéře umožní sedět, čímž se zvýší výdrž baterie. Autor také doufá, že aktuální výzkum později pomůže i při výrobě syntetických materiálů pro konstrukci ostatních dronů a zlepšení jejich pohyblivosti či nenápadnosti.
Další robotická zvířata
Ačkoliv živě vypadající ptačí dron zní revolučně, nejedná se o první vědecký pokus, ve kterém figurují roboti jako maskovaná špionážní zařízení. Server Popular Mechanics připomněl dron vypadající jako pták, o jehož vznik usilovala americká zpravodajská služba CIA během studené války. Jeho úkolem mělo být pozorování a fotografování ruských a čínských objektů. Projekt ale zrušili, nejspíš kvůli technické složitosti.
Robotický pes:
Společnost Boston Dynamics v roce 2005 vytvořila robota, který vypadal jako pes. Proto jej také pojmenovala BigDog. Neměl žádnou kamufláž a už od pohledu bylo jasné, že se jedná o mechanický stroj. Původně ho firma konstruovala pro vojenské účely. Po deseti letech zkoušení prototypů nakonec projekt zrušila, protože zařízení bylo příliš hlučné pro využití v boji. Server Gizmodo ale podotkl, že místo něj vznikl Spot. I on vypadá jako pes a má sloužit pro hlídání objektů a měst. Jeho funkčnost vyzkoušeli například v ruinách starověkého města Pompeje.
Asi nejdivnější projekt se však objevil v roce 2012. Nizozemský vynálezce Bart Jansen udělal dron ze své mrtvé kočky. Do preparovaného těla zvířete umístil létající zařízení, díky čemuž vznikl velmi znepokojivý vynález.
Dron z mrtvé kočky:
Tím to však neskončilo, v reportáži BBC z roku 2016 se představily další Jansenovy létající přístroje vytvořené z mrtvého žraloka, krysy a dokonce uvažoval i o krávě. Od té doby se zatím o létajícím dobytku nepsalo.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
