Kliknutím zvětšíte"Hadi představují dobrým indikátor kontaminace životního prostředí, protože tráví hodně času v půdě a na na jejím povrchu," uvedl podle serveru Science Alert ekolog James Beasley z Georgijské univerzity. "Jejich teritoria jsou poměrně malá a ve většině ekosystémů představují hadi vrcholové predátory. Řada druhů je navíc relativně dlouhověká," dodal. Denně přitom hadi urazí v průměru jen 65 metrů, většinou se drží na témže místě.
Předchozí studie téhož vědeckého týmu z Georgijské univerzity také zjistila. že hladiny radiocesia ve fukušimských hadech úzce souvisí s úrovní radioaktivního znečištění zjištěného v jejich ekosystému. To znamená, že sledování a studium hadů by mělo vědcům odhalit úroveň radioaktivity prostředí. Hladiny znečištění se přitom mohou lišit v závislosti na typu terénu nebo na dalších krajinných charakteristikách, jako je například půdní pokryv.
To, do jaké míry byli hadi vystaveni účinkům radioaktivního záření, může vědcům pomoci lépe porozumět účinkům záření na konkrétní ekosystém a na další divoká zvířata, která v něm žijí.
Devět hadů s vysílačkou
Nejen, že jejich domovská povaha úzce spojuje hady s prostředím, ale jejich radiační expozice může pomoci lépe porozumět účinkům záření na konkrétní prostředí a tomu, jak by to mohlo ovlivnit další divokou zvěř. Tým vedený ekoložkou Hannah Gerkeovou z Georgijské univerzity proto postupně odchytil devět hadů, které opatřil miniaturním čipem s vysokofrekvenční vysílačkou GPS, s jehož pomocí se dalo sledovat i to, zda se had právě plazí po zemi nebo šplhá po stromech.
Těchto devět hadů pak tým sledoval po dobu jednoho měsíce v jejich domácím prostředí na vysočině Abukuma, asi 24 kilometrů severozápadně od jaderné elektrárny Fukušima. Celkem zaznamenal 1717 míst, kde se hadi vyskytli. Svůj čas trávili převážně na stromech, na pastvinách a v blízkosti potoků u silnic, dostali se i do opuštěných budov, zejména do stodol. Většinou se drželi podél komunikací, pouze v jednom případě byl zaznamenán had, který se odplazil více než 250 metrů od silnice.
Objevovali se i v listnatých lesích, ale většinou se drželi spíše při jejich okraji, přičemž se vyhýbali subtropickým stálezeleným lesům. "Jak se dalo očekávat, výběr hadích terotorií se v prostorových měřítcích mírně liší, ale při hledání oblasti poblíž vodních toků se důsledně vyhýbají subtropickým deštným pralesům a stálezeleným jehličnatým lesům," uvedli vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný titul Ichthyology & Herpetology.
"Na témže místě hadi zůstali často několik dní, což vedlo k relativně malému průměrnému pohybu a k nevelkému rozsahu domovského teritoria. V souhnu naše data poskytují cenný pohled na to, do jaké míry se hadi v kontaminované krajině pohybují, jak se v ní chovají a jaká si v ní hledají stanoviště, což nám umožňuje lépe odhadnout, jak se bude vyvíjet míra ozáření a jaký dopad bude mít na hady, kteří žijí v zakázané zóně kolem Fukušimy," uvedli vědci.
Sledování probíhalo v létě od června do srpna, kdy jsou hadi nejaktivnější. V zimě přezimují ve stavu hibernace, což by mohlo podle vědců ovlivnit i jejich radiační zátěž, zvláště pokud se zavrtají pod zem.
Studujte to dál
Vzhledem k různým charakteristikám životního prostředí, jež si hadi volili pro svá stanoviště (různé typy krajiných pokryvů, rozdílná délka doby, kterou trávili na stromech) mohlo dojít k značné rozmanitosti i z hlediska vystavení radiačnímu záření, a to i u hadů žijících v téže oblasti, uvedl tým.
Příští výzkum by se podle něj měl zaměřit na objasnění vztahu mezi radiační zátěží, hladinami radionuklidů nalezených u hadů a stanovišti, jež si hadi volí. "Naše výsledky naznačují, že chování zvířat má velký vliv na to, jak moc jsou zatíženi radiací, a na to, jak moc se v nich akumulují jedovaté látky,“ řekl Gerkeová. "Při studiu toho, jak určitá zvířata využívají znečištěnou krajinu, můžeme lépe porozumět dopadům obrovských jaderných havárií typu Černobylu nebo Fukušimy na životní prostředí."
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
