Nová exoplaneta, tedy planeta obíhající kolem jiné hvězdy, než je Slunce, dostala jméno Proxima d. Obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri: malého, slabého, červeného trpaslíka vzdáleného jen 4,2 světelných let od Slunce.

Proxima d je jednou z nejmenších exoplanet, které byly dosud objeveny, váží pouhou čtvrtinu hmotnosti Země. Zároveň je také třetí nalezenou exoplanetou, která obíhá právě kolem Proximy Centauri. A ačkoliv je její povrch pravděpodobně neobyvatelný, její detekce naznačuje, že je těsně za branami sluneční soustavy ještě spoustu exoplanet, které je možné objevit. A kdo ví? Třeba na jedné z nich žije mimozemská civilizace.

„Objev ukazuje, že je náš nejbližší hvězdný soused plný zajímavých nových světů. Jsme na dosah dalším objevům, studiím a průzkumům,“ řekl portugalský astrofyzik João Faria.

K dnešnímu dni bylo objeveno a potvrzeno už téměř pět tisíc exoplanet a na pomyslné kandidátní listině k zařazení mezi exoplanety čekají další tisíce objevů.

Jak se hledá exoplaneta

Existují dva hlavní způsoby, jak se planety mimo sluneční soustavu hledají. Nejpoužívanější technikou je takzvaná tranzitní metoda, při níž dalekohled dlouhodobě pozoruje hvězdy, aby detekoval slabé, pravidelné poklesy jasu, které signalizují obíhající planetu procházející mezi Zemí a hvězdou.

Druhý populární postup je metoda radiální rychlosti (neboli wobble). Když jsou dvě tělesa, jako je hvězda a planeta, gravitačně vázána, jedno neobíhá druhé. Místo toho obíhají kolem svého společného těžiště, takzvaného barycentra. Barycentrum sluneční soustavy je například těsně mimo povrch Slunce.

Ilustrace projektu Mars Sample Return.
První start z jiné planety. NASA plánuje vyslat raketu z Marsu na Zemi

To způsobí, že se hvězda na místě mírně kolébá, a to zase ovlivňuje světlo, které k nám dopadá, což způsobuje Dopplerův posun. Jak se hvězda od nás vzdaluje, vlnové délky jejího světla se mírně protahují. Když se pohybuje směrem k nám, tak se zase naopak stlačují. Astronomové pak hledají tyto pravidelné Dopplerovy posuny, které je vedou k objevům nových exoplanet.

Obě tyto metody jsou spolehlivější při detekci větších exoplanet, protože blokují více světla z hvězdy nebo tvoří výraznější hvězdné kolísání. V současnosti je objeveno pouhých 36 exoplanet méně hmotných než Země.

Dvouleté pozorování

Náznaky existence Proximy d se objevily už v roce 2020, kdy astronomové použili přístroj se zkratkou ESPRESSO, který se soustředil na bádání v okolí Proximy Centauri. Tehdy použili metodu radiální rychlosti  a potvrdili tím existenci Proximy b, exoplanety o hmotnosti 1,2 násobku hmotnosti Země.

V datech byl však ještě jeden, mnohem slabší signál. Zdálo se, že kolem hvězdy něco obíhá v pravidelné pětidenní periodě. Signál byl však tak slabý, že bylo zapotřebí mnohem více pozorování. 

Umělecká představa asteroidů 2019 PR2 a 2019 QR6
Astronomové našli nejmladší pár asteroidů, jaký kdy poznali. U objevu byli Češi

Tým nakonec skutečně zjistil, že šlo o exoplanetu. Byla tak malá, že působila pohyb hvězdy tam a zpět rychlostí pouhých 40 centimetrů za hodinu. Schopnost detekovat tak jemný a nepatrný pohyb ve vzdálenosti 4,2 světelných let je téměř nemožné.

„Po několika pozorováních jsme byli konečně schopni potvrdit, že tento signál opravdu značí existenci nového kandidáta na planetu. Byl jsem nadšený a byla obrovská výzva detekovat tak malý signál,“ popsal astrofyzik.

Proxima d váží zhruba 0,26 násobek hmotnosti Země a kolem své osy oběhne jednou za 5,12 dne. To bohužel znamená, že je příliš blízko hvězdy na to, aby se na ní nacházel život.

Objev nicméně naznačuje, že dosavadní nízké počty menších exoplanet mohly být způsobeny lidskou neschopností je spolehlivě detekovat a že jejich nalezení je jen otázkou času a vývoje technologií. 

„Tento úspěch je extrémně důležitý. Ukazuje to, že metoda radiální rychlosti má potenciál odhalit populaci světelných planet, jako je ta naše, tedy těch které mohou potenciálně hostit život, jak ho známe,“ napsal v oficiální zprávě vědec Pedro Figueira zabývající se přístrojem ESPRESSO.

Třetí planeta obíhající kolem Proximy Centauri se nazývá Proxima c, je přibližně šestkrát hmotnější než Země a svou hvězdu obíhá jednou za 5,2 roku, to znamená, že je příliš studená na to, aby byla obyvatelná. Zatím nejpravděpodobnějším kandidátem na exoplanetu, která by mohla hostit život, je Proxima b. Ovšem na to, jestli tomu tak skutečně je, si budeme muset ještě nějaký čas počkat.