Dvojice satelitních snímků amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) zobrazuje oblast Eagle Island, která je součástí nejsevernějšího poloostrova kontinentu. Zatímco první z nich byl zachycen v úterý 4. února, druhý vznikl ve čtvrtek 13. února.

Navzdory časovému rozestupu pouhých devíti dní je mezi oběma snímky na první pohled patrný rozdíl. Patrně v důsledku vlny veder, která oblast zasáhla mezi 5. a 13. únorem, zde totiž ubylo více než deset centimetrů sněhu.   

"Nikdy dřív jsem v Antarktidě nepozoroval takhle rychlé tání," konstatoval glaciolog Mauri Pelto. "K něčemu podobnému občas dochází na Aljašce nebo v Grónsku, ale u Antarktidy je to nečekané," zdůraznil.

Silný vítr a vysoké teploty

Tání nejspíše urychlilo hned několik vnějších vlivů. Kromě nečekaně horkého a teplého vzduchu to byl i hřeben vysokého tlaku vzduchu, který se začátkem února nacházel nad Mysem Horn a přinesl s sebou vyšší teploty. Svojí roli však mohla sehrát i až o tři stupně vyšší teplota mořské vody.

„Silný vítr a vysoké teploty. Tání ledovců mohly urychlit právě tyto dva faktory,“ domnívá se i Rajashree Tri Datta z Goddardova institutu pro kosmický výzkum.

Vědecká základna Esperanza ležící na severním výběžku Antarktického poloostrova ohlásila ve čtvrtek 6. února teplotu 18,3 stupně Celsia, což představuje nový rekord pevninské části Antarktidy.

Vůbec nejteplejší den ve své historii ale Antarktida zaznamenala až o tři dny později, tedy v neděli 9. února, kdy vědci na Seymourově ostrově, na němž sídlí argentinská základna Marambio, naměřili 20,75 stupně Celsia.

„Nikdy dříve jsme nenaměřili takto vysokou teplotu,“ řekl tehdy agentuře AFP brazilský vědec Carlos Schaefer. BBC při této příležitosti upozornila, že podle Světové meteorologické organizace se teplota na Antarktidě za posledních padesát let zvýšila takřka o tři stupně Celsia.

Schaefer ale nechtěl odhadovat, jak se situace bude vyvíjet nadále. „Je to prostě signál, že se v této oblasti děje něco jiného než to, co bylo dříve běžné,“ dodal.

Třetí významná událost za rok 

Antarktida je nejchladnějším a zároveň i největrnějším kontinentem naší planety s trvalou sněhovou přikrývkou na takřka celém povrchu. V roce 1983 byla na ruské vědecké základně Vostok naměřena i oficiálně nejnižší teplota na světě – a to těžko představitelných minus 89,2 stupně Celsia. Průměrné roční teploty na kontinentu se pohybují mezi mínus 10 (pobřeží) až mínus 60 (vnitrozemí) stupni Celsia, upozornil server Newsweek.

Únorová vedra byla přitom již třetí významnou událostí obdobného typu za poslední rok, když k prvním dvěma došlo v listopadu 2019 a lednu 2020. „Pokud se zaměříte pouze na tání ledovců v únoru, samo o sobě ještě není tak významné. Důležité však je, že k podobným událostem dochází stále častěji,“ uzavřel Pelto.