Stavba zahradního domku svépomocí:

Zdroj: Youtube

Zahradní domek zvítězil nad slepicemi

Dříve Karel Pytela choval slepice, ale protože už byly staré, vynesené a jejich chov se přestal vyplácet, rozhodl se, že na místě, kde stojí kurník, postaví zahradní domek s půdou.

„Slepice jsem zrušil, protože už jsme se o ně nechtěli starat. Musíte u nich být sedm dní v týdnu, a když někam chcete jet, třeba na dovolenou, je to problém a člověk aby pořád otravoval sousedy,“ říká muž z jihomoravské Bukovinky. 


Nahrává se anketa ...

Připomíná, že za metrák pšenice na krmení dal tisíc korun, k tomu pro slepice potřeboval   chleba, nakupoval vitaminy a za jednu slepici zaplatil 280 korun.

„Když si to člověk rozpočítá, zjistí, že nás vajíčka vyšla docela draho. My jich stejně moc nespotřebujeme,“ říká Karel Pytela.

Dcera pomohla s panely, kamarád se střechou

V každém domě je někam zapotřebí uskladnit kola, míchačku, sekačku, stavební materiál i náhradní díly z automobilu či přívěsný vozík. A tak si Karel Pytela řekl, že místo kurníku postaví zahradní domeček. Všechno tedy zlikvidoval a začal od základů.

„Nejdříve jsem trošičku srovnal terén a zabetonoval obrubníky, do kterých jsem vylil základovou desku o rozměrech 5 x 3 metry, aby z toho vznikl pěkný monolit. Do základu padly dva kubíky písku a pro zpevnění jsem samozřejmě dal kari sítě. Do toho jsem zakomponoval stojny, které jsou z železného účka. Toho je tam dohromady asi 42 metrů,“ vysvětluje postup.

Radek Waltera pro své děti postavil impozantní a netradiční domeček
Kutil dětem postavil originální domek na hraní. Z palet a s houbami na střeše

Stojny mu přidržel jeho otec, ale jinak si vše udělal sám, pouze s pomocí dcery a kamaráda. „Terezka mi pomáhala a přidržovala PUR panely, abych je mohl přišroubovat, a kamarád Jiří ‚Bombelák‘ Hynšt z Bukoviny zase přiložil ruku k dílu při zakládání střešních latí,“ říká Karel Pytela.

Na účka navařil kovové pásy, k nimž přimontoval dřevěné hranoly o velikosti 80 x 40 milimetrů a na ně teprve namontoval PUR panely. Kovil je samovrtnými pozinkovanými šrouby, aby prorazil plech panelu.

 Panely se osvědčily

„Celkově je tam asi 115 metrů čtverečních panelů, které mi sehnal kamarád. Prodávají se na paletě po 60 metrech čtverečních a je na ně pořadník. Někdy se čeká i několik měsíců. Ale kamarádova manželka s nimi pracuje, tak jsem je měl k dispozici  rychleji a za úplně jinou cenu,“ vysvětluje Karel Pytela.

PUR panely jsou prefabrikáty sendvičového typu, uvnitř nichž je izolace o tloušťce čtyř centimetrů. Vyrábějí se z nich průmyslové haly, ale také výsuvná vrata ke garáži. A využít by daly i na zahradní chatku.

Panely sice byly různé barevnosti, ale stály jen 6000 korun. Jeden byl bílý, druhý kávově hnědý, a tak je stavitel musel přestříkat. „Je to ale celkově skvělý materiál, mám z nich udělaný i kompostér,“ pochvaluje si.

Střešní konstrukci sehnal Karel Pytela taky lacino. Byl domluvený s hajným, zajel do lesa a pokácel pár stromů. „Kamarád ve vesnici má doma malý katr, a tak mi to za čtyři stovky nařezal. Hajnému jsem dal 300 korun. A odřezky jsem  použil na střešní latě. Tím jsem se dostal na velmi nízké náklady,“ popisuje Karel Pytela.

Na horní část posezení u ohně ukotvili tvůrci dřevěné obložení ze smrku.
Posezení k ohništi si vytvořili ze ztraceného bednění. A vypadá luxusně

Plech na krytinu mu dohodil druhý kamarád. Jezdí totiž po firmách a obchoduje s filtračními jednotkami. V jedné firmě zrovna vyhazovali různé pásy do šrotu a Karel si je tedy vzal a nechal navozit. „Střecha je ze zbytků plechu, které jsem si poohýbal. Červený sokl mi zůstal z baráku a z dílny. Použil jsem a využil úplně všechno, co se dalo,“ říká.

Na zahradním domku pracoval ve veškerém volném čase asi dva měsíce.

„Než si člověk nachystá materiál a nástroje, tak to taky něco zabere. Ale jsem v pohodě, protože mě ta zahradní bouda vyšla asi na nějakých 15 tisíc korun. Kdybych to musel kupovat a kdyby mi ji někdo stavěl, vyšlo by to určitě násobně více,“ dodává Karel Pytela.